Dříteň

První dochovaná zmínka o vsi Dřítni pochází z r. 1432, kdy se uvádí její majitel Mikuláš z Dřítně. Nejstarším známým rodem usedlým na dříteňské tvrzi byli Malovcové z Malovic. Neznámého roku sice král Zikmund dal ves Dříteň, která patřila Malovci Ksořovi, bratřím Jindřichu a Buzkovi z Dráchova, ale to bylo jen přechodné opatření. K r. 1524 se uvádí Jan Dřítenský z Malovic a na Dřítni jako majitel tvrze, dvora a vsi. V r. 1548 Jan Malovec zvětšil statek přikoupením vsí Jaroslavic a Vlhlav. Bohuslavu Malovcovi byl veškerý majetek po Bílé hoře zabaven a panství Hluboká s přivtělenou Dřítní vyhořela a byla v l. 1668 - 1674 stavitelem Antoniem de Maggi přestavěna na zámek, jenž sloužil jako obydlí vrchnostenských úředníků. Zámek je jednopatrová barokní budova stojící uprostřed obce. Nad bosovaným portálem uprostřed rizalitu členěného pilastry je trojúhelníkový štít s hodinami, v ose nádvorního průčelí je půlválcový rizalit. Na soklu vpravo od portálu jsou vytesána písmena I. A. M(aggi)fecit - dosvědčující přestavbu tvrze v zámek. Místnosti v přízemí jsou klenuté, v patře plochostropé. Po přestěhování školy do nové budovy (1982) je zámek, patřící JZD, téměř prázdný.