
Zámek je jednopatrová barokní budova stojící uprostřed obce. Nad bosovaným portálem uprostřed rizalitu členěného pilastry je trojúhelníkový štít s hodinami, v ose nádvorního průčelí je půlválcový rizalit. Na soklu vpravo od portálu jsou vytesána písmena I. A. M(aggi)fecit - dosvědčující přestavbu tvrze v zámek. Místnosti v přízemí jsou klenuté valeně s výsečemi nebo křížovými klenbami s hřebínky, v patře plochostropé.
Jižní křídlo dvora tvoří patrová sýpka na níž kolmo do dvora navazuje kratší patrové křídlo sloužící dříve jako obydlí šafáře.
Ostatní budovy areálu jsou dílem Schwarzenberků, postaveny byly převážně po požáru v roce 1862.
Neznámého roku sice král Zikmund dal ves Dříteň, která patřila Malovci Ksořovi, bratřím Jindřichu a Buzkovi z Dráchova, ale to bylo jen přechodné opatření. K r. 1524 se uvádí Jan Dřítenský z Malovic a na Dřítni jako majitel tvrze, dvora a vsi. V r. 1548 Jan Malovec zvětšil statek přikoupením vsí Jaroslavic a Vlhlav. Bohuslav Malovec se přidal v roce 1618 ke vzbouřeným stavům, dříteňská tvrz byla obsazena císařským vojskem, vypálena a vypleněna. Malovcovi byl veškerý majetek po Bílé hoře zabaven a panství Hluboká s přivtělenou Dřítní získal císařský generál Marradas, od jeho potomků pak v roce 1661 Jan Adolf ze Schwarzenberka. Pustou tvrz nechali Schwarzenberkové v letech 1668 - 1674 stavitelem Antoniem de Maggi přestavět na zámek, jenž sloužil jako obydlí vrchnostenských úředníků. Ve druhé polovině 20. století užívalo areál hospodářského dvora JZD, v zámecké budově do roku 1982 sídlila škola. Po roce 1989 se několikrát vystřídali majitelé až byl v r. 2010 byl zámecký areál odkoupen obcí od posledních majitelů za vydatné podpory památkářů a spol. ČEZ JETE, která rovněž přislíbila finanční pomoc při rekonstrukci zámeckého objektu. Hned v tomto roce byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce střech a dány do provozu hodiny v trojúhelníkovém štítu vstupního průčelí zámku. V r. 2011 byly zrekonstruovány střechy stodoly, v r. 2013 další hospodářské budovy. V r. 2014 byla zrekonstruována střecha jižního zámeckého traktu (patrová sýpka) a na něj navazující východní křídlo (bývalé sídlo šafáře). Dále byly opraveny fasády hlavního zámeckého křídla a přilehlých budov prvního nádvoří. V tomto roce byl na zámku i "Den otevřených dveří" (v bývalých reprezentačních místnostech byla výstavka, která byla zaměřena na historii a současnost obce) v rámci "Dříteňské pouťové slavnosti", pořádané na prvním zámeckém nádvoří. Tato akce se od té doby pořádá každý rok. V r. 2016 byla provedena rekonstrukce zámeckého 1. nádvoří za finančního přispění ČEZ JETE (500.000,- Kč), včetně kašny. Zámek byl v tomto roce mimo zmiňovaný "Den otevřených dveří" i 26.11. znovu otevřen a ožil předvánoční atmosférou. Podle starosty obce pana Josefa Kudrleho bude zámek sloužit pro potřeby obce, což do této chvíle vše nasvědčuje. Na jaře r. 2017 obec uvedla do užívání novou obřadní síň na zámku. 7.7. zde byly oddáni první snoubenci. Obřadní síň bude sloužit i kulturním slavnostem. Na vybudování má velkou zásluhu nadace ČEZ, která přispěla částkou 250.000,- Kč. Za tyto prostředky bylo nakoupeno a instalováno osvětlení, nakoupen zámecký nábytek, koberce a dále obnovena podlaha. Celá rekonstrukce stála 400.000,- Kč, kde dofinancování proběhlo z rozpočtu obce. V r. 2019 začala rekonstrukce budovy bývalé sudárny a později kovárny (severní část prvního zámeckého nádvoří) na budovu pro potřeby obecního úřadu a České pošty, včetně sanace sklepních prostorů. Jelikož je objekt na seznamu kulturních památek, bylo nutné zachovat původní části nosného zdiva. Stejně tak fasáda musela vycházet z původního charakteru stavby. Stavební práce trvaly necelý rok a na podzim r. 2020 byly hotovy. Rekonstrukcí vzniklé prostory obecního úřadu tak navazují přímo na hlavní trakt zámku s obřadní síní. Další opravy zámku budou pokračovat i v následujících letech. Své zázemí by zde mělo najít také nové vzdělávací a kulturní centrum..