
Specifická architektura lomeckého kostela dovoluje zavěšení pouze jediného zvonu, jehož váhu omezuje nosnost střešní konstrukce. Aby se dosáhlo dostatečné síly zvonění, bylo nutno postavit samostatnou zvonici. Roku 1936 zakoupil zdejší farář Leška od školní rady tehdejší obecné školy na Lomci pozemek k její stavbě. Projekt narazil na odpor památkového úřadu, který se obával narušení vzhledu a siluety areálu. Na základě seznámení s projektem 29 m vysoké věže nakonec úřad stavbu povolil. K jejímu vysvěcení spolu se třemi novými zvony došlo až po německé okupaci 27. srpna 1939.
Zvony byly v březnu 1942 zrekvírovány pro zbrojní výrobu. Na zvonici se dostal až po roce 1945 jeden zvon, pocházející původně ze Svaté Hory nad Příbramí. Tam jej ve 30. letech 20. století nahradila zvonkohra, proto jej převezli redemptoristé na zámek v Libějovicích, který tehdy využívali. Po jejich nuceném odchodu byl přestěhován na Lomec. Roku 1974 ho doplnily dva zvony, pojmenované Václav a Marie, které byly ulity v Německu.
Zvonice představuje poměrně výjimečné stavební dílo. Během 1. poloviny 20. století bylo v Čechách totiž postaveno zvonic jen velmi málo.