pohled na kostel a zvonici ze severu
© Jaroslav Špiroch 01/2022
Osada Bílá Hůrka, část obce Dříteň na katastrálním území Malešice, se nachází nad Bělohůrským rybníkem cca 3 km severozápadně od Dřítně. V minulosti se také jmenovala Velká Hůrka (lat. Horka Maior). První písemná zmínka je z roku 1352. Ves zanikla v 16. století, byla však obnovena po třicetileté válce.
Malá osada má kromě kostela sv. Štěpána ještě vedle stojící čtyřpatrovou zvonici, pseudogotickou výklenkovou kapličku Panny Marie Lurdské z roku 1891, secesní faru a další dvě výklenkové kapličky (jedna na konci osady směrem na Malešice a druhá na opačném konci směrem na Záblatí, obě z roku 1874). Za osadou u odbočky na Malešice stojí kříž.
Prochází jí cyklistická stezka č. 1101.
Architektonicky zajímavý areál hřbitovního kostela sv. Štěpána se zvonicí, márnicí, pseudogotickou kapličkou Panny Marie Lurdské a secesní farou se nachází v dominantní poloze na návrší nad rybníkem v severovýchodní části osady. ...Kostel sv. Štěpána je jednolodní orientovaný kostel s obdélnou plochostropou lodí. Na východě navazuje na loď zúžený pravoúhlý presbytář. Podél severní stěny presbytáře je umístěna obdélná sakristie. Před jižní průčelí i před západní průčelí lodi jsou předsazeny předsíně. Strop lodi je zdoben štukovým vpadlým zrcadlem a nástropními malbami; presbytář je zaklenut křížovou klenbou, sakristie valeně s lunetami a jižní předsíň taktéž valeně s lunetami. Kostel je kryt sedlovou střechou (loď i presbytář), ve východním průčelí lodě, kde přechází v presbytář, je na střeše hranolový sanktusník se zvonicí a kuželkovou střechou, vrcholící makovicí s křížkem. Zařízení: boční oltář sv. Václava z doby kolem r. 1720 s novým obrazem v bohatě řezaném akantovém rámu se stuhou; kazatelna z 80. let 18. století; kamenná pozdně gotická polygonální křtitelnice s reliéfní výzdobou a cínovým víkem ze 17. století; ostatní zařízení pseudogotické. V sakristii kredenční síň z 1. poloviny 18. století. Hrobka rodu Malovců z Malovic. V jihovýchodní části areálu stojí samostatně hranolová třípatrová zvonice zakončená oplechovanou jehlancovou střechou vrcholící lucernou. V jihozápadním rohu ohradní zdi je umístěna obdélná márnice s valbovou střechou. V těsné blízkosti východní fasády zvonice je pseudogotická výklenková kaplička Panny Marie Lurdské a opodál secesní fara..
Kostel sv. Štěpána pochází z doby kolem roku 1300, od roku 1354 je uváděn jako farní. ...V roce 1773 k němu byla samostatně v rámci celkové přestavby přistavěna věž - zvonice. Kaple byla postavena v roce 1891 za finanční podpory bývalých osadníkú v Americe v souvislosti s přestavbou kostela. Po dobu úprav kostela také kaple obdržela mešní licenci. V kostele je hrobka význačného jihočeského rodu Malovců z Malovic, starého českého rodu, který patřil k nejvíce rozvětveným šlechtickým rodům v českých zemích, později povýšený do panského stavu; první známý předek Bohuslaus de Malowicz se připomíná poč. 14. století; nejvíce rodových panství bylo právě v jižních Čechách..
|
Přihlášení |
