památník Petra Chelčického

Jednou z hypotéz je, že se jednalo o zemana Petra Záhorku z rodu, pocházejícího z hrádku Březí u Týna nad Vltavou (Vysoký hrádek). V tom případě by se narodil roku 1379, zemřít měl kolem roku 1460. Zásadním přínosem Chelčického je jeho filosofie nenásilí a rovnosti mezi lidmi. V situaci prakticky nepřekonatelného dělení středověké evropské populace do „trojího lidu“ (šlechta – duchovenstvo – rolníci) a permanentních válečných konfliktů, v Čechách v době jeho života vyhrocených husitskými a následnými válkami, ve svých spisech vyzýval k odstranění nerovnosti lidí a řešení všech konfliktů smírnou cestou. Jeho ideje stály u zrodu Jednoty bratrské a ovlivnily řadu intelektuálů 15. století v Čechách. Mimo hranice země si cestu, vzhledem k její tehdejší izolaci a češtině, v níž byly napsány, nenašly. Po Bílé hoře se Chelčického knihy staly součástí Indexu zakázané literatury a byly jako takové ničeny. Až František Palacký navrátil Chelčického do obecného povědomí, díky čemuž se stal známý i za hranicemi. Jako základ své cesty nenásilného snažení o duchovní obrodu ho vyznával Lev Nikolajevič Tolstoj, ovlivnil údajně i M. Gándhího.