Zbytky nevelkého hrádku ze 13. století patrně s dřevěnou branou. Hrádek pravděpodobně patřil do soustavy strážních hrádků při řece Ostravici a možná zastával i sídelní funkci.
Lokalita středověkého hrádku ve Vratimově se nachází podobně jako blízké DSO v Řepištích na úpatí říční terasy řeky Ostravice. Na rozdíl od Řepiští je však zde svah terasy velmi prudký a od nivy řeky převýšený. Hrádek se dá snadno najít, půjdeme-li po horní hraně terasy směrem po proudu řeky od areálu výdušné jámy bývalého dolu Paskov. Asi v půli cesty mezi dvěma sloupy vysokého napětí se lokalita nachází. Hrádek není nijak s říční terasou spojen, rozkládá se na výrazném kopcovitém útvaru při úpatí říční terasy. Centrální plato je protáhlého trojúhelníkového tvaru s hlavní osou rovnoběžnou se směrem řeky a říční terasy. Výškový rozdíl mezi hranou říční terasy, na které se dnes rozkládá pole, a plochou jádra, je několik metrů v neprospěch hrádku. Prudký svah říční terasy a hrádku vytváří na této severovýchodní straně lokality velkou hlubokou rokli s charakterem příkopu. Po severní a západní straně hrádku se nachází několik vyvýšenin a sníženin budících dojem možného příkopu s předsazeným valem. Zda-li jsou tyto útvary přírodního charakteru, či přírodou setřelým výtvorem lidské ruky, nelze bez podrobnějšího výzkumu přesně říci. Umělého charakteru je snad valovitý výběžek odklánějící se od říční terasy na jihovýchodě a na nějž navazuje směrem na sever k jádru další pahorek. Je možné, že po těchto valech (násypech) přicházela k jádru přístupová komunikace. V místech, kde se val přimyká ke svahu terasy, je v této terase průrva (nikde jinde v okolí podobná není) jíž procházel přístupový koridor a překonával tak značný výškový rozdíl mezi říční terasou a centrem hrádku. Samotné jádro je ploché, mírně se svažující od nejvyššího bodu v severozápadním nároží na západ. Zajímavé je mírně rozeklané úzké čelo hrádku nesoucí snad vstupní bránu. Jádro nenese žádné znatelné terénní stopy upomínající na jakoukoliv zástavbu. Ta byla patrně jen lehká dřevěná. Hrádek patřil…
číst dáleJan P. Štěpánek, 22.5. 2005