
Na obdélnou lod´navazuje obdélný presbytář a čtvercová sakristie na severní straně. K severozápadní straně lodi přiléhá zmíněná věž. Západní průčelí se zkosenými nárožími člení lisenové rámce. Průčelí vrcholí obdélným štítem s trojúhelníkovitým zakončením a nachází se zde obdélný portál. Boční fasády lodi jsou členěny lisenovými rámci a prolamují je okna s půlkruhovými záklenky. U jižní strany lodi jsou nízké opěráky s kamennou pultovou stříškou. Loď i sakristie jsou plochostropé. Vnitřní zařízení kostela pochází především z 19. století. Hlavní oltář i boční oltáře, zasvěcené paně Marii a svatému Josefu, zhotovil Vendelín Kostečka v roce 1866, obraz sv. Vavřince na hlavním oltáři, o velikosti 195 x 105 cm, namaloval Josef Scheiwel. Kazatelna se sochou sv. Jana Křtitele a křtitelnice jsou rokokové. Varhany, zakoupené díky sbírce, dal instalovat v roce 1818 páter Matouš Srb. Ten také daroval roku 1841 do kostela skleněný lustr. Lustr byl v roce 2001 ukraden, našel se však nový dárce, pan Štefan Potoček z Klobuk, který kostelu daroval nový lustr v roce 2003.
V polovině 16. století byla ke kostelu přistavena zvonová věž, která je jeho součástí. V letech 1729 až 1736 na jeho místě vznikla barokní stavba (možná s využitím zdiva původní gotické stavby). Ta byla – spolu s věží – opravena v roce 1810 a znovu opravena a upravena v roce 1885, kdy kostel dostal současnou podobu. Historie zvonů odráží historiii celé země. Ve věži byly umístěny postupně čtyři zvony, dnes v ní visí pouze dva. Největší, "Vavřinec" vážící 1015 kg, zhotovil v roce 1574 zvonař Briksi z Cymberka. V roce 1917 byl zvon zrekvírován pro válečné účely. Druhý zvon, "Maria", byl ulit v roce 1612 Jindřichem Senomatským. Váží 900 kg a na věži je dodnes. Třetí zvon, umíráček, zvaný "Hodinka" ulil rovněž mistr Briksi z Cymberka. Zvon byl zrekvírován v roce 1917, poškozený se vrátil v roce 1919. V letech 1938–1939 byl svařován a je zavěšen ve věži. Poslední zvon, Sanktusový, byl ulit roku 1676 Mikulášem Löwym. Zrekvírován byl za 2. světové války v roce 1943. Po válce byl nalezen na nádraží Aloisem Loudou z Klobuk. Malý zvon byl poté zavěšen uprostřed obce. Kvůli špatně opravenému závěsu jím nelze houpat a nyní je umístěn na Obecním úřadě. Kostel byl v letech 2002–2005 opraven. Oprava stála několik miliónů korun. Na opravu přispěla i sbírka vyhlášená obcí. Kostel je obklopen hřbitovem ohraničeným zdí. Proti jeho jihozápadnímu nároží je u zdi velká hrobka rodiny Malypetrů. V ní je pohřben místní rodák Jan Malypetr, poslanec Národního shromáždění za 1. republiky a v letech 1932 až 1935, přeseda československé vlády. Klobucký kostel je znám i díky J. Š. Baarovi, který zde působil jako farář v letech 1899 až 1909. Baar nechal mj. postavit novou faru pod kostelem, dnes velmi zpustlou. Bronzová deska s reliéfem J. Š. Baara je umístěna vedle vchodu v jižní lodi kostela..