Opevněné sídliště lidu púchovské kultury z přelomu letopočtu na vrcholu Strážnice. Archeologické nálezy zařaditelné mezi období hallstatské a laténské. Osídleno až do 1. stol. n. l., kdy bylo hradiště násilně dobyto a zničeno požárem. Archeologický výzkum v letech 1962 a 1987.
Hlavní obrázek místa
Pohled ze sedla pod Strážnicí k severozápadu na Strážnici, kde stávalo sídliště Požaha
sídliště se rozkládalo na západnějším plochém vrcholku (vlevo)
© Jan P. Štěpánek 05/2007
Sídliště Požaha u Kojetína je klasickou ukázkou sídliště lidu púchovské kultury (i když jediné na Moravě). Ty se vyznačují polohou na vysokých, poměrně těžko přístupných kopcích. Toto je přesně případ kopce Strážnice na němž se sídliště Požaha rozkládalo. Strážnice je tvořena dlouhým vrcholovým hřebenem východo-západního směru (délky kolem 320 m), který má dva vrcholky oddělené mělkým sedlem. Na rozlehlejším západnějším vrcholu se sídliště nacházelo. Možná zástavba či jen lehká stavba v podobě předsunuté strážnice je předpokládána i na východním nižším vrcholku. V současnosti je kopec Strážnice až na větší část jeho jižního svahu zalesněn a hustá křoviska a akáty znesnadňují bližší poznání vrcholové části lokality. Poměrně snadno lze v místě sídliště rozpoznat terénní deformace a jámy po archeologickém výzkumu z roku 1962 a 1987. Sídliště mělo oválný tvar s delší osou západ-východ dlouhou kolem 100 m a kratší ve směru sever-jich dlouhou max. 30 m. Jak bylo zjištěno, opevnění areálu tvořila masivní hradba z neopracovaného kamene a důmyslná dřevěná kůlová konstrukce. Nejmasivnější hradba se nacházela na jižním okraji areálu, kde byl odkryt také pozůstatek příkopu. Předpokládaná západní část areálu je novověkého původu, vzniklá navážkami. Púchovské opevnění se zde nachází níže po svahu a má stejný charakter jako opevnění na východě, tj. že hradba měla propálený násep s vnější kamennou zdí. Opevnění severní strany nebylo doposud objasněno. Možná s ním souvisí zjištěná terasovitá úprava. Uvnitř sídliště se nacházely dřevěné srubové stavby – příbytky obyvatel. Některé zahloubené až na samotnou skálu. Archeologickým výzkumem bylo zjištěno na 41 nepravidelně rozmístěných kůlových jam, s největší hustotou v západní části plochy. Keltská kultura je charakterizována především kulturou železnou a keramikou točenou již na hrnčířském kruhu, promísenou silně tuhou. Poblíže sídliště…  číst dále
Jan P. Štěpánek podle Zprávy z archeologického výzkumu z r. 1962 a 1987, archiv Jiřího Tichánka, 3.6. 2007
historie

Na strmé vyvýšenině Strážnice (545 m.n.m.) jihozápadně nad obcí Kojetín, 4 km jižně od Nového Jičína, nachází se lokalita bývalého předhistorického keltského hradiště púchovské kultury, zvané Požaha. Sídliště existující od přelomu letopočtu až do 1. století n. l. bylo obehnáno hradbou z kamene. Nese stopy velkého požáru, z čehož lze soudit že bylo násilně dobyto. Odtud může pocházet i název místa „Požaha“. Uvnitř areálu žili převážně řemeslníci, kteří se živili lovem a zpracováváním železa. Archeologické nálezy získané na lokalitě se řadí mezi předměty hallstadstké a laténské kultury. Posledními obyvateli byl lid tzv. púchovské kultury. Hradiště na Požaze nad Kojetínem u Nového Jičína je prokazatelně jediné tohoto druhu na Moravě. Přístup na hradiště je nejsnadnější z rozcestníku „sedlo pod Strážnicí“ pod jižním svahem kopce, při silnici na Straník.

Jan P. Štěpánek, 3.6. 2007

Další texty historie
Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ), Kojetín

Místa v okolí

 Čertův mlýn
 Arenda
 kamenný pranýř
 kostel sv. Václava
 Starý Jičín
 Starý Jičín
 Hodslavice
 staré fojtství
 kostel sv. Ondřeje
 Hodslavice
 Perná
 Czeicznerova vila
 Prameny Zrzávky
 žilinský vodní jez
 Nový Jičín
 Laudonův dům
 radnice
 Stará pošta
 městské hradby
 kaple sv. Anny
 Lešná
 Beessova kaple
 svobodný dvůr
 Příluky
 Bannerova studánka
 větrný mlýn
 Polouvsí
 kostel sv. Martina
 Jeseník nad Odrou
 Rybí
 Krásno nad Bečvou
 Choryně
 radnice
 Kunín
 kostel sv. Kateřiny
 dům U apoštolů
 Bartošovice
 evangelický kostel
 Arnoltovice
 Panská vyhlídka
 kostel sv. Jakuba
 kaplička
 větrný mlýn
 Jurův kámen
 fojtství
 Závišice
 Národní sad
 Vystrkov
 Štramberk
 Expozice figurín
 městské opevnění
 Muzeum Zdeňka Buriana
 Šipka
 Muzeum Šipka
 kašna
 Hukovice
 Štramberk – MPZ
 Kamenárka
 Kladeruby
 rozhledna Bílá hora
 Váňův kámen
 hrobka rodu Šustalů
 muzeum Fojtství
 hrobka rodu Rašků
 Špičky
 Branky
 Branky
 Katolický dům
 Jarcová
 Zemanství
 Branky
 socha T.G.Masaryka
 Zemanova kaple
 Lašské muzeum
 Ringhofferova vila
 kostel sv. Jiří
 Sedlnické sněženky
 Husova lípa
 vila Machů
 Sedlnice
 Šostýn
 Bezručova vyhlídka
 Kubartova kaple
 Bartošovice
 Raškův kámen
 fara
 Olšová
 Josefínin platan
 fara
 Maxmiliánův dvůr
 Skalička
 Skalička
 Kelč
 Bartošovický mlýn
 radnice
 Příbor
 městské hradby
 kašna se sochou Hygie
 sousoší Panny Marie
 kostel sv. Kříže
 Rožnov
 Veselská rozhledna
 Hradišťko
 městské hradby
 Petrovice
 Odry
 katovna
 Fassmannova vila
 kostel Všech svatých
 Nová Horka
 Hájovský dvůr
 Jurkovičova rozhledna
 kaple Pod Spinou
 Podolí
 Skácelův kříž
 Loučka
 Hradiště
 Kateřinice
 Wesselsky mlýn
 Komárno
 kaple sv. Floriána
 Trnávka
Základní informace místa
ID místa: 4744
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 7.6.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama