Bannerova studánka pojmenována podle švédského generála Bannera, který v tomto místě zarazil svůj kord do země z níž vytryskl pramen. Švédové měli v okolí studánky vojenský tábor. Pramen čisté pitné vody byl v roce 2004 vkusně upraven.
Hlavní obrázek místa
Bannerova studánka
© Jan P. Štěpánek 03/2007
Stará pověst vypráví, že v tomto místě vytryskl mocný pramen čisté vody po tom, co zde vrazil do země svůj kord velitel švédských vojsk generál Banner. Je-li to pravda či jen pověst, dnes již těžko zjistíme. Faktem je, že zde pramen od nepaměti vytéká ze země a to i v dobách, kdy bývá velké sucho a studánka dodnes nese jméno velitele Bannera. Pramen teče polem i lukami a nedaleko fary v Šenově u Nového Jičína se vlévá do Křivého potoka a s ním pak do říčky Jičínky. V roce 2004 byla Bannerova studánka obnovena členy Mysliveckého sdružení Šenov-Kunín za přispění obce Šenov. Jak dokládá rozbor vody, je tato voda pitná a zdravotně nezávadná. Bannerova studána se nachází přibližně v půli cesty mezi Bernarticemi nad Odrou a Šenovem u Nového Jičína. Jižně od silnice spojující tyto obce se nachází zalesněný vrcholek zvaný Panský kopec ...
Jan P. Štěpánek, 3.6. 2007

    historie

    Generál J. G. Banner
    Jan Gustafson Banner – generál švédských vojsk a od roku 1641 i nejvyšší velitel švédské armády. V roce 1645 operovala část jeho vojska i v okolí Nového Jičína a při Panském kopci (též Bernartický kopec či Kriegshübl) mezi Šenovem a Bernarticemi si zbudovali vojenský tábor.
    Jan P. Štěpánek podle J. Tichánek, Z. Šerý: Šlechtická sídla na Novojičínsku, Butterfly, Opava 2003, 3.6. 2007

    pověsti

    Pověsti o Bannerově studánce
    V době třicetileté války se našimi kraji mnohokrát táhly pluky cizích vojsk. Jednou také krajinou mezi Novým Jičínem a Šenovem táhli švédské oddíly vedené generálem Bannerem. Usadili se kolem Bernartického kopce. Tehdy však vládlo v celé zemi velké sucho a všechny potoky v okolí byly vyschlé. Vůdce Švédů Banner v důvěře boží tasil svůj kord a vrazil jej do stráně. V tom místě vytryskl mocný pramen

    Jan P. Štěpánek dle Mgr. Jaromíra Poláška, 3.6. 2007
    Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ),

    Místa v okolí

     kostel sv. Martina
     svobodný dvůr
     Kunín
     kaple sv. Anny
     Laudonův dům
     Stará pošta
     radnice
     městské hradby
     Nový Jičín
     Czeicznerova vila
     Starý Jičín
     kamenný pranýř
     kostel sv. Václava
     Starý Jičín
     Jeseník nad Odrou
     Arenda
     žilinský vodní jez
     Hukovice
     Čertův mlýn
     Polouvsí
     Požaha
     větrný mlýn
     kaplička
     kostel sv. Jakuba
     Rybí
     Josefínin platan
     Bartošovice
     fara
     Hodslavice
     Bartošovický mlýn
     Sedlnické sněženky
     Závišice
     Sedlnice
     fara
     kostel sv. Kateřiny
     kostel sv. Ondřeje
     Pustějov
     staré fojtství
     Hodslavice
     Perná
     Kujavy
     Prameny Zrzávky
     Štramberk
     kašna
     městské opevnění
     Štramberk – MPZ
     Nová Horka
     Muzeum Zdeňka Buriana
     Muzeum Šipka
     větrný mlýn
     Panská vyhlídka
     Jurův kámen
     Šipka
     Národní sad
     Kamenárka
     Lešná
     rozhledna Bílá hora
     Beessova kaple
     Odry
     městské hradby
     Knurrův dům
     Fulnek
     katovna
     Váňův kámen
     Zemanova kaple
     loretánská kaple
     kostel Všech svatých
     Pohořílky
     Hustopeče nad Bečvou
     Příluky
     muzeum Fojtství
     Hustopeče nad Bečvou
     hrobka rodu Rašků
     hrobka rodu Šustalů
     Zemanství
     radnice
     kašna se sochou Hygie
     sousoší Panny Marie
     Katolický dům
     socha T.G.Masaryka
     Příbor
     městské hradby
     kostel sv. Kříže
     Děrné
     Kanihůra
     kostel sv. Jiří
     Lašské muzeum
     Petrovice
     Ringhofferova vila
     vila Machů
     Maxmiliánův dvůr
     Husova lípa
     Šostýn
     Studénka
     Bezručova vyhlídka
     Studénka
     Raškův kámen
     Studénka
     Špičky
     Studénka
     Choryně
     Wesselsky mlýn
     kostel sv. Mikuláše
     Hájovský dvůr
     Lukavec
     Kubartova kaple
     Bílovec
     Velké Albrechtice
     kostel sv. Mikuláše
     zvonice
     Petřvald
     Kladeruby
     Vrchy
     kostel sv. Jiří
     kaple sv. Jiří
     Skalička
     Skalička
     kostel sv. Vavřince
     kostel sv. Anny
     Malhotice
    Základní informace místa
    ID místa: 5306
    Typ místa: ostatní
    Stav místa: zachovalý
    Přístupnost: volně přístupno
    Uveřejněno: 6.6.2007
    Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
    Upravit, vložit informace

    A další podobné

    Články

    Jak se topilo na hradech?

    Reklamní sdělení

    Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.

    Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

    Cestování

    Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.

    Krásné odpoledne s procházkou a bruslením ve Veltrusském parku

    Cestování

    Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.

    Šumava v zimě: Modrava a Tříjezerní slať

    Cestování

    Šumava je právem považována za jednu z nejatraktivnějších turistických destinací v České republice – a ani v zimě tomu není jinak! Díky různorodé přírodě a sportovnímu zázemí je vhodná pro celou škálu volnočasových aktivit a nabízí bezpočet výletů ať už pro zdatné horaly, nebo pro rodiny s malými dětmi.


    Bývalý kamenolom Výkleky u Olomouce je jedním z nekrásnějších zatopených lomů České republiky

    Zajímavosti

    Lomy jsou povrchové doly, jež vznikly antropogenní činností člověka, především za účelem získávání stavebních materiálů nebo nerostných surovin. Lomy mají svoji životnost. Dříve či později každému z nich zazvoní zvonec a těžebním pracím je konec. Zmiznou z nich lidé, stroje i zařízení a doly zůstanou opuštěné. Přemýšleli jste někdy nad tím, jaký další osud je čeká?

    Náš lednový výlet na bájný a nevypočitatelný Praděd

    Cestování

    Lidová moudrost říká, že v místech, kde se k nebi vypíná vrchol Pradědu, nachází se jiný svět. O tom, že je to svatá pravda, jsem se před pár dny sama přesvědčila.


    reklama