Empírová hrobka v podobě sloupové síně vybudovaná po r. 1828 Friedrichem Emilem Schindlerem z vděčnosti pro zemřelou hraběnku Marii Walburgu z Trauchsess, jež z něj adopcí učinila dědice kunínského panství. Pochováno zde několik generací Schindlerů.
Hlavní obrázek místa
Sloupová síň od vstupu na hřbitov
© Jan P. Štěpánek 04/2010
Empírová hrobka bývalých majitelů kunínského zámku rodu Schindlerů v areálu kunínského hřbitova na dohled od barokního zámku je známá především díky zde uloženým ostatkům hraběnky Marie Walburgy z Trauchsess, Waldburg-Zeilu, rozené hraběnky Harrachové. Ač nebyla členkou rodu Schindlerů, zapsala se významně do dějin Kunína i do srdcí zdejších občanů. Právě Schindlerové jí z vděčnosti nechali vystavět na novém hřbitově nad zámkem hrobku, která se na dalších sto let stala místem posledního odpočinku několika generací Schindlerů. Hrobku tvoří jednoduchá empírová sloupová síň, na jejíž zadní stěně jsou umístěny mramorové náhrobní desky se jmény všech zde spočinuvších. Pod hrobkou, která je v rámci hřbitova volně přístupná, se rozkládá vlastní nepřístupná krypta s uloženými ostatky.
Jan P. Štěpánek, 18.4. 2010
historie

Hraběnka Marie Walburga a Schindlerové v Kuníně

Hraběnka Marie Walburga rozena Harrachová ( 22.10.1762 – 25.5.1828) se po nepovedeném manželství a rozvodu s císařským důstojníkem Klemensem Aloisem hrabětem von Trauchsess, Waldburg und Zeil a po tragickém úmrtí svých dětí zaměřila na povznesení vzdělání svých poddaných. Tato na svou dobu mimořádně vzdělaná a krásná žena při kunínském zámku založila již roku 1792 nadační, výchovný a vzdělávací ústav a roku 1806 přímo na zámku soukromý vzdělávací institut. V letech 1803 až 1809 zde studoval i pozdější slavný český historik a spisovatel František Palacký. K překvapení všech však byl institut v roce 1814 státním guberniem zrušen. Nešťastná hraběnka se poté upjala na rodinu Schindlerů, respektive na děti svých bývalých studentů Georga Schindlera a Judity Karoliny Goldové. Její pozornosti neušel především talentovaný Friedrich Emil ( 21.10.1809 – 18.3.1867), kterému hraběnka věnovala mnoho své pozornosti a času.…  číst dále

Jan P. Štěpánek s využitím J. Tichánek, Z. Šerý: Šlechtická sídla na Novojičínsku, 2003 a www.kunin.cz, 18.4. 2010

Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ), Kunín

Místa v okolí

 Kunín
 kostel sv. Martina
 Hukovice
 Bannerova studánka
 Bartošovice
 svobodný dvůr
 Stará pošta
 Josefínin platan
 Bartošovice
 Laudonův dům
 městské hradby
 fara
 radnice
 Nový Jičín
 Czeicznerova vila
 Jeseník nad Odrou
 větrný mlýn
 kaple sv. Anny
 Bartošovický mlýn
 kaplička
 kostel sv. Jakuba
 Pustějov
 žilinský vodní jez
 Starý Jičín
 fara
 Sedlnické sněženky
 kamenný pranýř
 kostel sv. Václava
 Starý Jičín
 Sedlnice
 Kujavy
 Arenda
 Rybí
 Nová Horka
 Čertův mlýn
 Polouvsí
 Závišice
 Pohořílky
 Požaha
 kostel sv. Kateřiny
 Fulnek
 Knurrův dům
 Kanihůra
 loretánská kaple
 Hodslavice
 Děrné
 Štramberk
 Expozice figurín
 městské opevnění
 Štramberk – MPZ
 Muzeum Zdeňka Buriana
 Muzeum Šipka
 kašna
 Studénka
 Studénka
 Studénka
 Zemanova kaple
 Petrovice
 Národní sad
 kašna se sochou Hygie
 sousoší Panny Marie
 radnice
 Odry
 Panská vyhlídka
 Jurův kámen
 Šipka
 Kamenárka
 kostel sv. Kříže
 rozhledna Bílá hora
 Studénka
 městské hradby
 Příbor
 městské hradby
 katovna
 kostel sv. Ondřeje
 staré fojtství
 Váňův kámen
 Hodslavice
 vila Machů
 hrobka rodu Rašků
 hrobka rodu Šustalů
 Zemanství
 muzeum Fojtství
 Bílovec
 Katolický dům
 úřednický dům
 Maxmiliánův dvůr
 radnice
 kaple sv. Barbory
 Velké Albrechtice
 Ringhofferova vila
 socha T.G.Masaryka
 Lašské muzeum
 kostel sv. Mikuláše
 Lukavec
 Perná
 Prameny Zrzávky
 kostel sv. Mikuláše
 Petřvald
 Husova lípa
 Bezručova vyhlídka
 větrný mlýn
 Šostýn
 Bravinné
 Hájovský dvůr
 Raškův kámen
 Beessova kaple
 Lešná
 kostel sv. Jakuba
 Vrchy
 kostel sv. Jiří
 Bravantice
 Wesselsky mlýn
 Kateřinice
 kaple sv. Jiří
 kostel sv. Valentina
 Skácelův kříž
 kostel sv. Jiří
 Hradní vrch
 Dorňákův kopec
 Trnávka
 Hustopeče nad Bečvou
 Příluky
 Hustopeče nad Bečvou
 zvonice
 Kubartova kaple
 kostel sv. Vavřince
 kostel Všech svatých
 Špičky
 mlýn Strážka
 Polanská niva
 Skalička
 Skalička
Základní informace místa
ID místa: 9023
Typ místa: sakrální památky
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 19.4.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.


Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.


reklama