Malý letní zámeček byl postaven v polovině 18. století řádem augustiniánů. Po roce 1911 adaptován pro účely obce. Kromě vstupního portálu již ničím nepřipomína zámecké sídlo.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled na zámek.
© Jan P. Štěpánek 04/2006
V severozápadní části obce Pustějova, nacházejícího se necelých 10 km jvv. Od Fulneka a 8 km jzz od Studénky, se při hlavní silnici směřující do Kujav a Bílova nachází nenápadný, leč o to zajímavější zámek. Byl vystavěn v polovině 18. století jako letní sídlo augustiniánského probošta a správní sídlo klášterního panství. Zámeček je tvořen patrovou obdélnou budovou se sedlovou střechou a dvěma vysokými štíty na obou kratších stranách. Delší frontou je budova obrácena k uliční čáře. Veškeré historicky cenné stavební prvky byly pozdějšími stavebními úpravami odstraněny a budova zámku celkově architektonicky znehodnocena. Na historický původ modernizované budovy upomíná pouze dochovaný vstupní pozdně barokní portál v ose zámku. Jeho půlkruhový oblouk je ozdoben reliéfními volutami s kordonovými římsami nad hranolovými sloupovými pilíři s nárožníky. Na vrcholu oblouku je umístěn dnes již velmi poškozený znak města Fulneku v rokajovém ornamentu. Bývalý zámek čp. 218, který je dnes v majetku obce, slouží kulturním potřebám Pustějova.
Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek, 2003), 9.4. 2006
historie

Historie zámku v Pustějově

Někdy v polovině 18. století zde postavili augustiniáni, za probošta a zdejšího rodáka PhDr. Josefa Jana Barvíka (1747 – 1760), v severozápadní části vsi menší letní zámeček v barokním slohu. Zámeček se od té doby stal i správním sídlem klášterního panství. Po zrušení fulneckého kláštera v roce 1784 byl zámeček přestavěn na kaplanku a Pustějov se spolu s ostatními klášterními vesnicemi stal statkem náboženského fondu. V roce 1825 odkupuje bývalé pustějovské panství od tohoto fondu Karel Czeika z Badenfeldu za 60 200 zlatých a připojuje jej k panství fulneckému. V roce 1842 přechází velkostatek do rukou Kristiána sv. p. ze Stockmaru. V roce 1855 odkupuje pustějovské panství, ke kterému patřily i vsi Bílov, Děrné, Jílovec, Labuť, Lukavec a Starou ves u Bílovce, Filip hrabě Flanderský a připojuje je opět ke svému fulneckému panství. Správa panství přešla z Pustějova do Fulneku a zámeček…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek, 2003), 9.4. 2006

Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ),

Místa v okolí

 Kujavy
 Bartošovický mlýn
 Kanihůra
 Pohořílky
 Josefínin platan
 Bartošovice
 Nová Horka
 fara
 Hukovice
 úřednický dům
 Studénka
 kaple sv. Barbory
 Bílovec
 Studénka
 Studénka
 radnice
 Studénka
 kostel sv. Mikuláše
 Velké Albrechtice
 Kunín
 Děrné
 Fulnek
 zvonice
 Bratrský sbor
 Knurrův dům
 radnice
 loretánská kaple
 Bartošovice
 fara
 Lukavec
 kostel sv. Jakuba
 Sedlnické sněženky
 Sedlnice
 Bravinné
 Hradní vrch
 Bravantice
 kostel sv. Valentina
 Dorňákův kopec
 kostel sv. Martina
 větrný mlýn
 Bannerova studánka
 kaplička
 kostel sv. Jakuba
 Slatina
 Vrchy
 kostel sv. Jiří
 kaple sv. Jiří
 Petřvald
 Jeseník nad Odrou
 kostel sv. Mikuláše
 svobodný dvůr
 Petrovice
 Laudonův dům
 Stará pošta
 městské hradby
 Výškovice
 radnice
 Nový Jičín
 Zbyslavice
 Bítov
 Czeicznerova vila
 Zbyslavice
 radnice
 kaple sv. Anny
 kašna se sochou Hygie
 sousoší Panny Marie
 kostel sv. Kříže
 Rybí
 Závišice
 Příbor
 městské hradby
 kostel sv. Vavřince
 žilinský vodní jez
 Odry
 kostel sv. Kateřiny
 Klimkovice
 městské hradby
 katovna
 Trnávka
 Starý Jičín
 kostel sv. Kateřiny
 Zemanova kaple
 kostel sv. Mikuláše
 kamenný pranýř
 kostel sv. Václava
 Starý Jičín
 Kateřinice
 Arenda
 Polanská niva
 Polouvsí
 kaple sv. Víta
 Kyjovice
 Štramberk
 Muzeum Zdeňka Buriana
 Wesselsky mlýn
 Štramberk – MPZ
 Expozice figurín
 Muzeum Šipka
 Čertův mlýn
 kašna
 městské opevnění
 rozhledna Bílá hora
 Maxmiliánův dvůr
 kostel sv. Anny
 Kamenárka
 Polanka nad Odrou
 Národní sad
 vila Machů
 Hájovský dvůr
 Šipka
 Jurův kámen
 Váňův kámen
 Panská vyhlídka
 Skácelův kříž
 Zemanství
 Ringhofferova vila
 Katolický dům
 Lašské muzeum
 socha T.G.Masaryka
 hrobka rodu Rašků
 hrobka rodu Šustalů
 muzeum Fojtství
 Bezručova vyhlídka
 Husova lípa
 Šostýn
 Raškův kámen
 Poruba
 kostel Všech svatých
 kostel Krista Krále
 kostel sv. Jiří
 Travertinová kaskáda
 Třebovice
Kontaktní informace
Vlastník:
Obec Pustějov
č.p.54
Pustějov
74243
Základní informace místa
ID místa: 4035
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: není známo
Uveřejněno: 10.4.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

reklama