Pozůstatek původní kamenné zdi bývalého panského dvora při zámku Pohořílky
Jan P. Štěpánek 03/2006
Čas dává, čas bere. Takto by se dal charakterizovat osud slavného zámku v Pohořílkách. Kdo by chtěl oponovat, že o tomto zámku nikdy neslyšel, měl by pravdu. Zámek v Pohořílkách zanikl již kolem roku 1756. Do té doby to však byla výstavná budova, která přečkala-li by do současnosti, patřila by mezi unikáty.
Zámek vznikl někdy po roce 1564 přestavbou staré gotické tvrze na jednopatrovou renesanční budovu na kruhovém půdoryse (o průměru cca 45m) s věžovitou vstupní bránou do kruhového nádvoří. Na straně dvora měl objekt zámku přízemní arkádu lemující celý obvod dvora, v prvním poschodí pak dřevěnou pavlač, z níž vedly vchody do jednotlivých místností.
Podobu bývalého renesančního zámku v Pohořílkách zachytil roku 1817 malíř František Kletenský, podle dnes již nezvěstného akvarelu z roku 1621.
Zámek však přestává plnit svou dosavadní funkci, postupně chátrá, až je pro svůj neutěšený stav roku 1756, na příkaz hejtmana fulneckého panství Tietze, zbořen a na jeho místě postaven nový vrchnostenský dvůr. I ten byl později rozparcelován a z větší části pobořen a nahrazen mladšími stavbami.
Vrchnostenský dvůr s tvrzí stával v místech objektů dnešního zemědělského statku. Z bývalého zámku se do současnosti zachoval podle pamětníků pouze kamenný klenutý sklep s cihlovou dlažbou (dnes necitlivě přestavěný) a několik fragmentů silné kamenné zdi, snad pozůstatek původního ohrazení dvora. Sklep má rozměry 19 x 5 m a výšku 3m. Pět dochovaných světlíků ukazuje na šířku zdiva bezmála tří metrů.
Historie zámku v PohořílkáchPrvním nám známým šlechticem, který se po obci psal je jistý "Mixico de Pohrolky" (Mikšík z Pohořílky), o němž se činí zmínka roku 1389. Ve 2. polovině koupil Pohořílky s tvrzí a veškerým příslušenstvím bílovecký pán Mikuláš z Fulštejna. Fulštejnové jsou nuceni pro značné dluhy roku 1543 bílovecké zboží s Pohořílkami prodat. Od Václava z Fulštejna je kupuje příslušník významné katolické rodiny Jindřich Kotulínský z Kotulína. Dnes žijí příslušníci tohoto rodu povětšinou v Belgii. Jindřich Kotulínský prodává roku 1547 Pohořílky bíloveckému úředníku Matyáši Štyslovi z Alšic, avšak brzy se panství vrací do rukou Kotulínských. Někdy po roce 1564 přestavuje Jiřík Kotulínský původní starou gotickou tvrz na kruhovitý jednopatrový renesanční zámek. Roku 1569 postupuje Jiřík Kotulínský Pohořílky takticky svému synovi Ctiborovi a brzy po 3. květnu 1586 umírá. Při rozdělení fulneckého panství roku 1584, připadly Pohořílky ke kunvaldskému dílu Jana Baltazara Cetryše z Kynšperka. Od něj celou ves, tvrz i dvůr "Pohořelku" s příslušenstvím odkoupil 4. července 1592 za 6 500 zlatých moravských Jan Skrbenský z Hříště a Pohořílky tím trvale připojil k fulneckému panství. Tímto činem stoupla cena fulneckého panství na 20 000 zlatých a zároveň však tímto i končí samostatné dějiny Pohořílek. Zámek přestává plnit svou dosavadní funkci, postupně chátrá, až je pro svůj neutěšený stav roku 1756, na příkaz hejtmana fulneckého panství Tietze, zbořen a na jeho místě postaven nový vrchnostenský dvůr. I ten byl později rozparcelován a z větší části pobořen a nahrazen mladšími stavbami.
|
Přihlášení |
