Habří

3) tvoří severovýchodní část usedlosti. Jde o mohutnou jednopatrovou budovu obdélného půdorysu o rozměrech 25,3 x 12,2 m, s jednoduchou nečleněnou fasádou a s valbovou střechou. Kamenné obvodové zdivo různé tloušťky svědčí o složitém stavebním vývoji od 16. až po 19. století. Vnitřní prostory tvoří tři výškové úrovně: nad zpola zahloubenými, valeně zaklenutými sklepy se nachází zvýšené přízemí, opatřené ve všech místnostech klenbami, nad ním plochostropé patro, upravené teprve ve druhé polovině 19. století. V jihovýchodním nároží usedlosti stojí patrová budova lehce obdélného půdorysu, označená samostatným popisným číslem 2, která přiléhá k severnímu boku sousední horní (hořejší) tvrze č. p. 1. Historicky hodnotné jsou rovněž další objekty usedlosti č. p. 3, zejména stáje s plackovými klenbami..

Dolní (dolejší) tvrz má č. p. 3. Druhá část tvrze připadla v r. 1523 do rukou Kateřiny ze Sudoměře jakožto poručnici dětí po Oldřichu Roubíkovi z Hlavatec. Tento rod držel tvrz do čtyřicátých let 16. stol., pak se dostala do držení Petra Dívčického ze Sudoměře. Když mezi lety 1548-1550 zemřel, ocitly se rodinné statky v poručnické správě Adama Řepického ze Sudoměře, jenž zastupoval nezletilého Petrova syna Ctibora. Adam prodal 31.5.1550 Habří hejtmanovi hlubockého panství Václavu Strabochovi z Pernsdorfu. Strabochové drželi panství do r. 1581, kdy ho odprodali Vilémovi z Rožmberka. Tím ztratila tvrz svou samostatnost a stala se součástí krumlovského panství. Dosavadní panský dvůr s tvrzí byl změněn na poddanskou usedlost a byl sem dosazen sedlák Korunka (Skorunka). Hospodáři tohoto jména se zde střídali až do konce 18. století. Roku 1797 zakoupil tuto usedlost, označenou popisným číslem 3, Antonín Proll a jeho potomkům patří dodnes; od r. 2005 je v majetku Renaty Lieblové, dcery předchozích majitelů Antonína a Jany Prollových. Budova je i v současnosti využita jako rodinný obytný dům..