renesanční zámek (kaštieľ)
© Luděk Vláčil 06/2018
Obec Bošany, skládající se z dříve samostatných částí Malé Bošany, Veľké Bošany a Baštín, se nachází v Trenčianském kraji, v okrese Partizánske a od okresního města je vzdálena 10 km. Mezi dominanty obce patří římskokatolický kostel sv. Martina a dva kaštiele (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]): malý barokně-klasicistní zámek a velký renesanční zámek stojící v centru Bošan, naproti obecnímu úřadu. Stavba je bohužel značně novodobě pozměněna. K zámku přiléhá zahrada.
Zámek je dvoupodlažní budova na hlavním křídle s nárožními polygonálními věžemi a na vnějším obvodu s vysokými štítovými stěnami, které měly do rekonstrukce v r. 1988 renesanční štítové atiky. Hlavní jednotraktové křídlo s dodatečně vybudovanou dvorní chodbou má zachovány renesanční valené klenby s lunetami a barokní štukové klenby. ...V místnostech patra jsou rovné zrcadlové stropy z 19. století. V nárožních věžích se nacházejí barokní klenby se štukovou výzdobou. Na jižní fasádě je zrekonstruovaná původní sgrafitová výzdoba s rytým nárožním kvádrováním a nad gotickou fasádou s portálem je štukový medailon s datací 1415..
Ves, prvně vzpomínaná v roce 1183, byla původně zčásti majetkem nitranského hradu a zčásti rodu Diviackých (Diviackovcov, Divékyovcov {předkové rodů Bacskády, Beznák, Majthényi, Motesiczky, Rudnyánszky, Rudnay, Ujfalussy a dalších}). Právě z tohoto rodu pochází také Bošániové (Bošániovci, Bossányiovci), s nimiž byla od 14. století spojena historie Bošan a kteří si zde, již v té době, postavili i opevněné sídlo (kaštieľ). ...V 15. století, zřejmě roku 1415, byla tvrz rozšířena o další prostory a polygonální věž. V 1. polovině 16. století došlo k přestavbě sídla, na opevněný renesanční zámek (kaštieľ), která byla ukončena v roce 1550. Po dokončení se mělo jednat o čtyřkřídlou protitureckou pevnost s polygonálními nárožními věžemi uzavírající vnitřní nádvoří, ale stavba zůstala nedokončena s neúplným třetím křídlem. Další úpravy proběhly také v 17. století a v 18. století byl barokně upraven. Za Jozefa Bossányiho nebo jeho syna Ignáce na zámku nocovala císařovna Marie Terezie (1717-1780). V 19. století se zámek stal sídlem velkostatku a došlo k novorenesančním úpravám, při nichž bylo boční křídlo upraveno na sýpku a došlo i ke zboření opevnění. V roce 1857 nitranský podžupan Šimon Bossányi (1803-1872) zámek prodal společnosti A. Schmitt a spol., která jej z počátku využívala k uskladnění kůží a sádla. Později byl zámek upraven a využit jako byty úředníků a skladové prostory. Na počátku 20. století si velkostatek pronajal Jan Salzberger, který zámek opravil a usadil se v něm. V roce 1944 fašisté Salzbergera s jeho manželkou odvlekli do koncentračního tábora, odkud se už nevrátili. V roce 1948 byl zámek znárodněn a využíván jako škola, hudební škola a později sklady. V roce 1988 byla zahájena rekonstrukce, která však nebyla dokončena a zámek začal chátrat. Z objektu se ztratila i kamenná deska s erbem Bošániů a datací 1550, která byla na fasádě západního křídla. V roce 2000 zámek vyhořel. V roce 2007 objekt získalo občanské sdružení Psychologicko-právne centrum pomoci. V roce 2008 proběhl archeologický průzkum, při němž byly objeveny zbytky opevnění. V roce 2010 byla zahájena obnova. V současnosti by již měl objekt sloužit jako kongresové centrum s restaurací.
|
Přihlášení |
