
Cihlovokamenná stavba ve tvaru písmene L je kryta mansardovou střechou. Výrazným prvkem východní fasády je půlkruhový nárožní arkýř s trojitým sdruženým oknem, které je orámováno jednoduchou plochou šambránou. Fasádu uzavírá jednoduše profilovaná kordonová římsa. Přízemí má okenní šambrány plasticky zvýrazněné. Okna prvního patra mají šambránu s ušima, doplněnou vystupujícím klenákem a štukovou ozdobou pod parapetem. Supraporta je zdobena vykrojenou zalamovací čabrakou. Na nejvíce pozměněné severní vstupní fasádě jsou jednoduché pásové šambrány. Na jihovýchodním nároží je masivní opěrný pilíř, který má překrývat původní lizénové rámování. To nasvědčuje tomu, že je zjevně pozdější. Někdy však bývá označován jak pozůstatek starší stěny nebo pozůstatek opevnění. Na jihozápadní straně jsou v patře i přízemí chodby otevřené arkádami. Místnosti v interiéru jsou v přízemí zaklenuty valenou klenbou s lunetami a v poschodí jsou místnosti… číst dále
První písemná zmínka o vsi Horné Ozorovce pochází z roku 1232. Ve středověku byla v majetku několika zemských rodin, které byly vzájemně spřízněné: Ozorovští (Ozorovskovci), Poberové (Poberovci), Švehlové (Švehlovci) a Ottlýkové (Ottlýkovci), kteří zde měli majetek již v roce 1492. Kdy v Ozorovcích vzniklo první šlechtické sídlo, již není známo. V roce 1693 nechal Juraj Ottlýk (1656-1723) přestavět starší sídlo na opevněný renesanční kaštěl (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]), který byl chráněn vodním příkopem, padacím mostem a strážní věží. V 18. století byl kaštěl barokně přestavěn. Z původní čtyřkřídlé budovy zůstala dodnes pouze dvoupodlažní část na půdorysu písmene L. Při barokních úpravách v 18. století byl v souvislosti s přístavbou arkád zazděn původní vstup a vznikl nový se segmentovým zaklenutím. Zřejmě poté co se… číst dále