
Dvoukřídlý, bohužel dnes dost znehodnocený zámek s pozdně gotickým jádrem na hraně říční terasy na okraji městečka při cestě z Ostravy do Opavy.
Podle jména bylo založena příslušníkem rodu Benešoviců, kteří měli ve Slezsku rozsáhlé statky. Tvrz se připomíná roku 1411 a vznikla asi ze staršího hrádku. To již statek vlastnili páni z Drahotuš, kteří byli na přelomu 15. a 16. století iniciátory její pozdně gotické přestavby. Svědčí o ní bohatý, sekundárně umístěný sedlový portál s přetínavými pruty a erbovní štítek. Osazeny jsou v severní budově, ale také jižní má přízemí z kamenného zdiva. Byla však z větší části postavena až při renesanční přestavbě na počátku 17. století.
Silně byl zámek přestavěn v polovině 18. století. Obě křídla byla na východě propojena, severní zvýšeno a celek dostal dobové fasády pročleněné pilastry. Pozdější úpravy zámek znehodnotily a dokonce došlo k dílčí demolici spojovacího křídla. Záchranu vyvolalo až užitkové využití v nedávné době pro účely školy.
Dalšími změnami vzhledu zámku byly přestavby v 19. a 20. století. Okolo zámku, který stojí na mírném navrší nad rybníkem se rozkládá nevelký parčík. Tvrz byla situována na mírné vyvýšenině a chráněna dvěmi rybníky – od západu Mlýnským a od východu Kolovratem a největším Novým rybníkem, proto nemusel být obehnán příkopem. V budově zámku se dnes nachází obřadní síň a zámecká kaple, která slouží jako muzeum. Jsou zde vystaveny cechovní insignie a originály barokních soch Immaculaty a Jana Nepomuckého. V zámku také sídlí městský úřad a je z části využíván pro školské účely. Původní tvrz ze 14. století byla v roce 1598 stále ještě uváděna jako tvrz byla v letech 1660 -1670 přestavěna na renesanční zámek. Dokladem působení několika slohů je jádro stavby ze 16. století a z původní stavby se zachoval portál s rodovým znakem Drahotušů datovaným letopočtem 1498, během držení panství pánů z Drahotuš došlo ke gotické přestavbě tvrze. Již v této době byla tvrz značně rozšiřována, k přestavbě na renesanční zámek ovšem došlo až za Davida Hošovského z Moravčina v závěru 16. století. Zámek byl přestavěn a z původní dřevěné stavby s pozdně gotickými pískovcovými oblouky byl již zámek celý zděný, pokrytý šindelem a zčásti břidlicí. V porovnání s okolními městečky včetně Opavy šlo o rozsáhlou zámeckou stavbu s dolní a horní branou. Suterén byl využit jako sklepení a vězení pro těžké zločince. Mošovští během rekonstrukce také přistavěli v letech 1660 - 1670 další dvoupatrovou zámeckou budovu na vyvýšenině nad rybníkem Kolovrat, byl vystavěna v barokním stylu. Štíty s velkými okny byly zdobeny věžičkami s větrnými korouhvemi. Na západě byla vystavěna další dlouhá budova, jejíž využití dosud není známo. Již od pradávna zámek lákal lid žijící v podzámčí, nejvíce tajemna vzbuzovalo sklepení, ze kterého prý vedly tajné chodby i do vzdálenějších okolních panství i pod řekou Opavou. Díky těmto chodbám nikdo nikdy nedopadl loupeživé rytíře, kteří kdysi zámek obývali, při jejich loupežných taženích, nikdo nikdy nezjistil, odkud přicházeli a kam odešli. Podoba zámku dnes pochází z 18. století kdy panství drželi baroni Kalkreutové. V roce 1848 obyvatelé Dolního Benešova zaútočili na zámek, který byl vydrancován. V roce 1892 probíhaly v zámku stavební úpravy a v roce 1901 – 1902 byla další oprava, byla opravena východní část středního traktu zámku. Během 2. světové války byl v zámku zřízen koncentrační tábor pro polské občany. Tato budova byla po válce upravena na školu, dodnes zde sídlí mateřská škola. Zámecký park v anglickém stylu, který byl založen na přelomu 19. a 20. století a který obklopuje zámek ze všech světových stran. V roce 1937 Rothschild odesílá se svolením ministerstva financí cennější inventář do zámku do Vídně. Jeho rozloha jen1,7 ha a nadmořská výška 230 m..