Jeseník

Podle archeologického výzkumu středověkou tvrz patrně tvořila jen jediná obytná věžovitá stavba o rozměrech cca 17 x 15 m, která zabírala jihovýchodní nárožní část dnešní stavby a plnila i funkci obrannou. Tato věž byla obklopená, jak to u podobných staveb bývá, vodním příkopem a možná i valem. Uvádí se také, že původní úroveň terénu byla až o 3 m nižší než je terén dnešní. K velké přestavbě jesenické tvrze došlo na přelomu 15. a 16. století. V této době byla tvrz častokrát v držení drobných zástavních držitelů vratislavských biskupů. Právě tehdy byl terén kolem tvrze zvýšen, stará středověká obytná věž zbořena a na její substrukci vystavěn postupně současný objekt trojkřídlé tvrze. Nejstarším křídlem je křídlo jižní. I tento nově vystavěný objekt zůstal obklopen vodním příkopem, přes nějž vedl dřevěný most (padací). Později, někdy po roce 1689 byl dřevěný most nahrazen kamenným. Vstupní branská budova předstupující před severní frontu a uzavírající malé nádvoří je mladšího původu a je netypicky předsazena před hmotu tvrze o cca 2 m. Roku 1547 se tvrz navrací do přímého držení vratislavských biskupů. V době roce 1641 se o dobytí tvrze neúspěšně pokoušel oddíl švédských vojáků. Po velkém požáru z roku 1727 byla tvrz několikrát upravována. V letech 1738 – 45 byla tvrz postupně měněna v pohodlnou moderní rezidenci čímž získala podobu zámku. Byla proražena okna ve venkovních zdech, zbořena věž a přistavěno druhé patro. Od roku 1766 zde sídlil dočasně vratislavský biskup Filip Gothard Schaffgotsch (po útěku z vězení v Opolí). Počátkem 19. století byl zbořen biskupský dvůr před tvrzí. Jako správní místo majetku vratislavských biskupů a výkonu administrativní a hospodářské funkce sloužila tvrz až do roku 1945, kdy byl objekt zestátněn. Již v roce 1946 byl celý objekt uvolněn pro potřeby muzea. V letech 1975 – 76 proběhla rozsáhlá oprava objektu.