
Areál Pillmannova dvora tvoří na západní, severní a východní straně hospodářské budovy a jižní stranu tvoří patrové obytné křídlo. Má symetricky umístěnou nízkou věž a mansardovou střechu. Toto hmotové rozvržení objektu zřejmě vzniklo nejpozději v 16. století, jak ukazuje nejstarší veduta města od Jana Willenberga z r. 1602; hranolová věž tehdy měla dlátkovou střechu, která by mohla prozrazovat pozdně gotický původ. Svědectví o náročnosti renesančních úprav poskytuje zachovaný etážový štít východního průčelí (odpovídá pravděpodobně Ehrenpreisově přestavbě na sklonku 16. stol.). Maurerova přestavba, dokončená asi v r. 1777, spočívala v barokizaci fasád, osazení mansardových střech, zřízení kaple a také v rozšíření hlavní budovy směrem do nádvoří (zvětšení obytné plochy a vznik vnitřních komunikačních prostor). Protože další majitelé neprováděli žádné výrazné změny, zachoval se dvůr jako zajímavý a hodnotný příklad barokní… číst dále
Při okrajích českobudějovického katastru vzniklo ve středověku několik dvorů, které měly převážně hospodářskou funkci. Mezi výjimky patří dnešní Pillmannův dvůr, který býval po barokní přestavbě někdy nazýván zámečkem. Nejstarším doloženým držitelem byl již r. 1396 měšťan Šrámek. Po několika dalších majitelích koupil dvůr za 2000 kop míšeňských v r. 1591 císařský solní úředník Ehrenpreis. S největší pravděpodobností právě on provedl přestavbu obytné části na renesanční sídlo, srovnatelné s menšími venkovskými rezidencemi šlechtických rodů. Z dalších význačných majitelů byl městský písař a pozdější radní Daniel Arnošt Alexius, který zhodnotil dvorské budovy přestavbami, opravami a přikoupil některé pozemky. Dalším významným majitelem se stal vysoký důstojník polního dělostřelectva Franz Anton von Maurer, který jej užíval jako své sídlo. Pravděpodobně v polovině 70. let 18. století dal provést celkovou barokní přestavbu, v jejímž rámci vznikla… číst dále
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.