plocha hradiště s kostelem sv. Jiří
© Milan Caha 10/2007
Hradiště zabírá výraznou výšinu nad Kokořínským dolem, která byla pro svoji výraznou polohu odpradávna využívána jako sídliště a opevněné hradiště. V centru hradiště stojí pseudogotický kostelík sv. Jiří, přestavěný z raně gotického kostela zasvěceného stejnému světci. Do Hradska se lze dostat po rovině po silnici od Mšena nebo zdola po žluté turistické značce od hospody u Grobiána. Autobus ze Mšena sem jezdí pouze v pracovní dny, cca 4x denně.
Rozsáhlá ostrožna, či spíše náhorní planina, je na třech stranách chráněna pískovcovými srázy příkře spadajícími do až 100 m hlubokých údolí. Na západě je to Kokořínský důl, na jihu rokle Kočičina, na severu další rokle. ...Se zbytkem náhorní planiny je plocha hradiště spojena jen úzkou – cca 70 m širokou – sedlovitě sníženou šíjí. Tu přetínaly dvě linie valů. Vnější val s příkopem byl přímo ve vsi, zmizel téměř beze stopy. Vnitřní val má podobu nízkého terénního stupně na západním okraji vsi, u kostela sv. Jiří. Opevněná plocha je cca 9,5 ha..
Osídlení náhorní planiny je prokázáno již v pravěku. Archeologické průzkumy, které zde probíhají již od roku 1819, prokázaly existenci sídliště ve starší, mladší i pozdní době kamenné, starší i mladší době bronzové. ...Na ploše hradiště archeologové mimo jiné objevili i předkřesťanskou svatyni. Největšího významu nabyla lokalita v počátcích slovanského osídlení. Hradiště je ztotožňováno s hradem Canburgem, připomínaným ve franských pramenech souvisejících s tažením Karla Velikého do Čech v roce 805. Pro ztotožnění hovoří jméno sousední vsi Kaniny, ale i nález dvou unikátních železných přileb z období franského vpádu. Nutno říci, že se jedná o hypotézu, která zatím nebyla přesvědčivě dokázána. Plocha hradiště byla chráněna hradbou přepínající přístupovou šíji v místech dnešní vsi. Hradba z opuky a pískovce byla opatřena vnějším příkopem a zevnitř zpevněna přisypaným hlinitým valem s dřevěnou konstrukcí, široká byla cca 14 m. V 9. a na počátku 10. století existoval uvnitř hradiště opevněný dvorec. Kromě dvorce byl i zbytek plošiny hustě osídlen. V té době pravděpodobně vznikl i kostel sv. Jiří. V jeho okolí bylo odkryto raně středověké pohřebiště. V 11. století byla zmenšena plocha hradiště mohutnou hradbou, která byla 12–14 m široká a byla tvořena hliněným valem zpevněným dřevěnou konstrukcí a čelní kamennou zdí. Ve 13. století ztratilo místo význam i funkci. Jeho osídlení končí, ale kostel a hřbitov sloužily dále, v podstatě dodnes. První archeologický průzkum Hradska prováděl Václav Krolmus v roce 1819, na konci 19. století zde pracoval mšenský rodák J. L. Píč. Ve 20. století hradiště systematicky zkoumal M. Šolle v letech 1965–74. Eduard Štorch na Hradsko umístil děj svého románu Zastavený příval.
|
Přihlášení |
