Narušený reliéf tvrze se nachází na jihozápadním konci obce, kousek nad požární zbrojnicí a částečně ho ukrojila místí ulice zvaná Na stráži která vedle něj vede. Tato velmi malá tvrz, z níž dodnes zůstal dobře čitelný reliéf, zaujala místo na nevýrazné a ploché vyvýšenině, přesto s dobrým rozhledem po okolí. I tak ji lze charakterizovat jako rovinnou. Přírodním svahem nebyla chráněná z žádné strany. O mírném sklonu planiny lze mluvit jen na severu, ale pro obranu nehrál téměř žádný význam. Jak lze dodnes vysledovat, tak tíha obrany ležela hlavně na okružním valu, který byl vyhozený před příkop. Jeho pozůstatky jsou vidět na severu, ale v období vegetace se ztrácí ve vysoké trávě. Na ostatních stranách podlehl patrně zemědělské činnosti. I tak se dá mluvit o štěstí, že jí dodnes nepodlehlo celé tvrziště. Tak byla nenávratně poničena alespoň východní strana, kde jeho část musela ustoupit cestě. Otázkou také dál zůstává, jestli nebude v budoucnu celé pohlceno novodobou zástavbou. Zatím místo trpí „jen“ tím, že slouží jako dráha pro kola místních dětí, které ho sice nevědomě, ale ničí. Snad by stačila menší aktivita místního úřadu a místo alespoň dostat do povědomí místních jako historickou památku. Tvrz měla jednoduché a nenáročné utváření, v podobě klasického oválného jádra, obklopeného příkopem a vnějším valem. Vyvýšený pahorek jádra byl uměle dosypán hlínou a dnes má rozměry přibližně 10 x 10m díky narušení, ale o mnoho větší jistě nebyl. Příkop má dnes šířku přes 11m, jeho hloubka kolísá podle zanešení. Oproti vnějšímu srovnanému terénu má hloubku okolo 1m. Oproti jádru je přirozeně hlubší a to okolo 3m. Na povrchu jádra dnes nelze najít žádné původní prohlubně či zbytky zástavby. Ale díky utváření se dá usuzovat, že tvrz byla dřevěná, s centrální, nejspíš věžovitou stavbou a chráněná dřevěnou ohradou. Více staveb velikost tvrze ani nedovolila.
Roman Řezáč, 5.2. 2006
turistické
Výše uvedený text, který jste právě dočetli, vycházel ze situace v roce 2004. Místo jsem znovu navštívil až v prvních měsících roku 2006. A k mému překvapení se situace v okolí tvrziště radikálně změnila a dá se očekávat že se bude měnit dál. Na rozdíl od roku 2004, kdy tvrziště leželo na okraji zástavby, přesto v dostatečné vzdálenosti od ní, a v podstatě na okraji pole, dnes ho postupně začíná velmi těsně obklopovat všudy přítomná agresivní zástavba nově budovaných domů (viz fotografie). Štěstím zůstává, že oplocení domků respektuje okraj tvrziště. Ale je to štěstí relativní. Je víc než jisté a budoucnost to jistě potvrdí, že i tak se velmi zrychlí proces zániku tohoto místa. A to díky tomu, že se především stane místem her dětí a jejich vítaným cílem v ještě větší míře než tomu bylo doteď. Bude jistě zajímavé sledovat změny s odstupem dalších let. K březnu roku 2006 lze tedy konstatovat, že zástavba nově…
číst dále
Roman Řezáč, 1.5. 2006
historie
Místo bylo udělováno jako léno třebíčským manstvím. Doloženou skutečností, pravděpodobně související i s tvrzí, je spor mezi Janem Sokolem z Lamberka a Erhartem Puškou z Kunštátu o sokolnické vinice v roce 1408. Tvrz byla pouze prostá a zanikla pravděpodobně za uherských válek, protože sokolnická tvrz zmiňovaná v roce 1507 se týká již jiného místa, a to tvrze později přestavěné na zámek.
Roman Řezáč (dle M.Plaček 2000), 16.7. 2004
Půdorys místa
Terénní náčrt tvrziště Plaček M., Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Libri, 2001, str. 577. obr. 1116
