Zříc. rozlehlého hradu z 2. pol. 14. století post. snad Vokem z Kravař (1372), rozšířen v pol. 15. stol. V majetku Cimburků, hrabat z Pezinku, Kunštátů a Šelmberků. Po poboření za Pernštejnů r. 1539 provizorně opraven a opevněn, opuštěn v 17. stol.
Hlavní obrázek místa
interiér západního paláce s pohledem k východu na nádvoří
© Jan P. Štěpánek 03/2008
Dochovaly se zbytky zdí, brána, příkop s valem a nějaké to podzemí. Určitě se nejedná o nějakou mimořádně významnou zříceninu, ale kdo je v Rožnově, neměl by si ji nechat ujít. Z města je to jen necelý kilometr procházky pěknou krajinou
27.8. 2002

    turistické

    Skromné pozůstatky zříceniny kdysi mohutného hradu na výrazném kopci zvaném Hradisko, zvedajícím se nad levým břehem řeky Bečvy u Rožnova pod Radhoštěm. Ke hradu je nejlepší cesta od bývalého panského dvora, ve kterém je dnes zřízený koňský dvůr – ranč. Zde se dá jednoduše nechat auto a přes dvůr pokračovat strmě až na vrchol kopce, kde je náš cíl. Poněkud delší, ale pro turistu příjemnější je

    Jan P. Štěpánek, 24.6. 2006

    historie

    ZŘÍCENINA HRADU ROŽNOV
    Hrad Rožnov byl postaven v 2. polovině 14. století. Pro jeho stavbu bylo vybráno vhodné místo na vrchu Hradisko (522 m n. m.). Hrad byl od 14. do 17. století několikrát rozšiřován. První zmínka o hradu byla objevena v listině Voka z Kravař, později byl v majetku pánů z Cimburka a na konci 15. století pánů z Pezinku. V roce 1505 jej získali Kunštátové a roku 1526 Jaroslav ze Šelenberka. V roce 1535 získal hrad Jan z

    Město Rožnov, Naučná stezka Hradisko (added by Marius Dee), 8.2. 2006
    Historie a nástin stavebního vývoje hradu Rožnova
    Zbytky hradu se nacházejí na vrchu Hradisko, asi 2 km západně od středu města. V písemných pramenech se Rožnov uvádí roku 1267 – Rosenowe (růžová niva), 1366 – zu Rosenow, 1389 – de Rozhas, 1480 – hrad Roznow, 1633 – Rosena a podobně. Hrad sám byl uváděn také pod názvy: Rožnovec, Hradisko, Zámčisko, Zámek a podobně. Zdá se pravděpodobné, že před založením hradu Rožnova stával jeho malý předchůdce

    Jiří Tichánek, 14.1. 2008
    Historie založení hradu Rožnov a města Rožnov
    Zakladatelem hradu Rožnov (německy Rosenow, latinsky Roznaw nebo také castrum Roznow) byl, podle všech historických dokumentů, vztahujících se k lokalitě dnešního Rožnova pod Radhoštěm, Jan. I. z Kravař, který vybudoval kolem roku 1350 nejstarší část hradu. Jan I. z Kravař byl, jako historicky první šlechtic, titulován jako pán na hradě Rožnov dle svazku vedeném v zemských deskách v Olomouci. Svazek je veden již od

    Zdroj: publikace Hrad a město Rožnov v časech středověku, 26.12. 2014

    pověsti

    Jan z Mesnspeku nebyl žádný salát a krom loupeživého rytířování začal přímo pod hradem kutat stříbrný důl. Pravděpodobně byl uspěšný, neboť jej cestou do Olomoucké mincovny roku 1310 zapíchl osobně Fridrich, nebo chcete-li Friduš z Linavy. A co se týče konce hradiska, předcházel mu masívní důlní zával, kdy výdřeva nevydržela tlak okolních kopců na dutiny rozbíhajíci se až pod Radhošť."
    J.S., 29.3. 2005

    Půdorys místa


    © Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, M. Plaček, Libri 1994
    Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
    Zlínský kraj,  Vsetín  (VS), Rožnov pod Radhoštěm

    Místa v okolí

     Fassmannova vila
     Hradišťko
     kaple Pod Spinou
     hroby portášů
     kostel sv. Josefa
     Bystřička
     Klenov
     socha Radegasta
     Cyrilka
     Prameny Zrzávky
     dům U apoštolů
     radnice
     Zvonička Pustevny
     evangelický kostel
     Krásno nad Bečvou
     Mořské oko
     Hodslavice
     staré fojtství
     kostel sv. Ondřeje
     Jarcová
     radnice
     Neptunova kašna
     mariánský sloup
     kostel sv. Martina
     Kubartova kaple
     Arnoltovice
     Hodslavice
     Jezero
     mlýn Strážka
     Čertův stůl
     Greiffka
     Příluky
     Muzeum sklářství
     Panská vyhlídka
     Jurův kámen
     Travertinová kaskáda
     Raškův kámen
     Pržno
     Národní sad
     roubený dům č.p. 5
     Šipka
     Šostýn
     Leopoldova chata
     zvonice
     Kamenárka
     Perná
     Karlovské fojství
     Husova lípa
     Váňův kámen
     muzeum Fojtství
     židovský hřbitov
     nová radnice
     stará radnice
     hrobka rodu Rašků
     hrobka rodu Šustalů
     Bezručova vyhlídka
     Čertův mlýn
     Maštaliska
     Vsetín
     Požaha
     Beessova kaple
     Lešná
     Karlovské muzeum
     kostel Všech svatých
     žilinský vodní jez
     Arenda
     kamenný pranýř
     kostel sv. Václava
     Starý Jičín
     Starý Jičín
     horský hotel Solárka
    Základní informace místa
    ID místa: 272
    Typ místa: hrad
    Stav místa: zachovalý
    Přístupnost: nepřístupno
    Uveřejněno: 27.8.2002
    Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
    Upravit, vložit informace

    A další podobné

    Články

    Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

    Cestování

    Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.

    Krásné odpoledne s procházkou a bruslením ve Veltrusském parku

    Cestování

    Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.

    Šumava v zimě: Modrava a Tříjezerní slať

    Cestování

    Šumava je právem považována za jednu z nejatraktivnějších turistických destinací v České republice – a ani v zimě tomu není jinak! Díky různorodé přírodě a sportovnímu zázemí je vhodná pro celou škálu volnočasových aktivit a nabízí bezpočet výletů ať už pro zdatné horaly, nebo pro rodiny s malými dětmi.

    Bývalý kamenolom Výkleky u Olomouce je jedním z nekrásnějších zatopených lomů České republiky

    Zajímavosti

    Lomy jsou povrchové doly, jež vznikly antropogenní činností člověka, především za účelem získávání stavebních materiálů nebo nerostných surovin. Lomy mají svoji životnost. Dříve či později každému z nich zazvoní zvonec a těžebním pracím je konec. Zmiznou z nich lidé, stroje i zařízení a doly zůstanou opuštěné. Přemýšleli jste někdy nad tím, jaký další osud je čeká?


    Náš lednový výlet na bájný a nevypočitatelný Praděd

    Cestování

    Lidová moudrost říká, že v místech, kde se k nebi vypíná vrchol Pradědu, nachází se jiný svět. O tom, že je to svatá pravda, jsem se před pár dny sama přesvědčila.

    Dítě jako rukojmí ministerstva školství a hygieny - SARS-CoV-2

    Ostatní

    Také jste to zažili? Ve školce chtějí při vstupu výsledek testu, který Vám zaslala Hygienická stanice. Než vstoupíte na práh školky si myslíte že je vše v pořádku, jenže pravá ruka neví co dělá levá.


    reklama