Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v l. 1772–1779. Až r. 1843 byla při kostele zřízena samostatná fara. Zvony byly opakovaně zrekvírovány během světových válek, r. 1973 byly odlity tři nové zvony. V průběhu let byl kostel několikrát opravován, naposledy roku 1972. R. 2000 byl nově omítnut.
Kostelu předcházela ve vesnici kaplička, postavená v 60. letech 18. století tehdejším fojtem Jiřím Křenkem (otcem portáše Jiřího Křenka). Kostel byl postaven v letech 1772–1779. Na stavbě nesli velkou zásluhu portáš Jiří Křenek a hrabě Michal Žerotín. Stavbu kostela vedl a prováděl stavitel František Tahlerr z Fulneku. Jak je zaznamenáno, slavnostní vysvěcení kostela zkomplikovala bouře, která způsobila rozvodnění Bystřického potoka a následné zaplavení kostela. Kostel byl proto svěcen později, než bylo původně v plánu. Až r. 1843 byla při kostele zřízena samostatná fara. Zvony kostela byly opakovaně zrekvírovány v průběhu světových válek, r. 1973 byly odlity a do věže zavěšeny tři nové zvony, které byly pořízeny díky příspěvkům farníků v dobrovolných sbírkách (zvony váží 530, 300 a 214 Kg). Strop interiéru kostela zdobí 4 fresky svatých. V průběhu let byl kostel několikrát opravován, naposledy roku 1972. R. 2000 byl kostel opatřen novou omítkou. Před kostelem rostou dvě lípy, vysazené na jaře r. 1919 při příležitosti samostatnosti Československa. Pod lipami jsou hroby s barokními náhrobky portášů Jiřího a Ondřeje Křenkových (sbor portášů, organizovaných valašských strážců, dohlížel na hranici s Uherským královstvím).
Martin Tlach; Valašskobystřický zpravodaj, srpen 2007, 12.7. 2012
