Bedřichův klaus

Fridrichův klaus, Friedrich Klause, Bedřichův klaus, Bedřichova nádrž, Bedřichův splav
Vodní nádrž (klaus) pro regulaci vody na splavování dříví na říčce Bílá. Postavena na přelomu 50. a 60. let 19. stol. Pojmenována podle ol. arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberku. R.1958 poničena povodní. Stejně tak v r.1996 a 1997. V r.2005 obnovena.
Hlavní obrázek místa
Bedřichův klaus
v pozadí hájovna, která snad byla postavena zároveň s klausem jako obslužný objekt
© Jan P. Štěpánek 11/2007
Nejpřístupnějším a díky tomu také nejznámějším beskydským klausem je tzv. Bedřichův klaus. Říká se mu také Fridrichův klaus či Fridrichův splav. Nese jméno slavného majitele, olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstennberku.V minulosti sloužil pro regulaci vody při plavení dříví pro Frýdlantské železárny. Nachází se těsně při silnici z Bílé na Horní Bečvu, asi jeden kilometr od kaple na Hlavaté směrem na Bílou. V letech 2003 až 2005 prošel klaus náročnou rekonstrukcí a návštěvníci opět mohou obdivovat jeho původní vzhled.
Jan P. Štěpánek, 27.11. 2007
turistické

Pojem "klaus"

Klausy byly menší vodní nádrže a přepážky na horských potocích a říčkách hluboko v horách, které sloužily k regulaci vody při splavování palivového dříví pro železárny ve Frýdlantě, Bašce či Lískovci u Frýdku.

Jan P. Štěpánek, 27.11. 2007

popis

Popis Bedřichova klausu

Fridrichův klaus je situován do plochého údolí říčky Bílé (Ostravice), asi 2,1 až 2,3 km po proudu od pramene na Hlavaté. Původní hráz klausu byla postavena z otesaných pískových kvádrů, které byly v líci pečlivě opracovány a v řádkovém uložení zajištěny kovanými železnými kleštinami – sponami. Jádro hráze naproti tomu bylo sestaveno z méně pečlivě opracovaných kvádrů godulského pískovce. Donedávna se dochovalo výpustní zařízení, zhotovené z velkých pískovcových bloků, s vytesaným průtokovým otvorem obdélného průřezu. Za nízkého stavu voda odtékala spodní výpustí, při větším stavu se přelévala přes nízký kamenný práh a v případě potřeby nadržení většího množství vody byl přelivný otvor uzavřen pomocí trámů. Plavební délka pod klausem do Bílé činila podle statistiky z roku 1904 celkem 11,6 km, mladší údaj uvádí jen 5,9 km, což souvisí s výstavbou prvního úseku úzkorozchodné železnice. V roce 1935 činila délka splavného úseku 7,6 km. Ve…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle Mgr. Jaromír Polášek: Plavení dřeva a zaniklé výrobní objekty v oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd, 2002 - 2006, 27.11. 2007

Další texty popis
historie

Bedřichův klaus byl pojmenován po landkraběti a olomouckém arcibiskupu kardinálu Bedřichovi (Fridrichovi) z Füstenberka, který zdejší pozemky vlastnil. Objekt samotný vznikl patrně v padesátých či šedesátých letech 19. století, před první velkou odbytovou krizí, která frýdlantské železárny postihla v letech 1863 – 65. Splávka dřeva v úseku pod Bedřichovým (Fridrichovým) klausem probíhala v rozmezí let 1860 – 1910, respektive i po tomto datu. Ukončena byla patrně definitivně až v letech 1921 – 22, kdy byla dokončena úzkorozchodná lesní železnice z Bílé-Mezivodí až ke klausu. V letech 1936 a 1940 byl klaus poškozen povodní, přesto byl vždy obnoven a udržován v dobrém technickém stavu. Ještě v roce 1957 byl funkční. Bohužel, po povodni v roce 1958 byl vyřazen z provozu. Velká voda z let 1972,1996 a 1997 udělala z Bedřichova klausu ruinu. Klaus zůstal v šířce 8 – 12 m zcela protržený.…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle Mgr. Jaromír Polášek: Plavení dřeva a zaniklé výrobní objekty v oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd, 2002 - 2006, 27.11. 2007

Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Bílá

Místa v okolí

 Čarták
 Lučovecký klauz
 Maxův klauz
 klaus Panský
 Bílá
 kaple na Kmínku
 kaple sv. Floriána
 kostel sv. Bedřicha
 hrable Červík
 klauz Čurábka
 kříž na Hluchance
 kříž na Samčance
 Šorštýn
 kostel sv. Jindřicha
 kříž na Hutích
 Baranská skála
 klauz Kyčerov
 Jezero
 Hubertova chata
 Karlovské muzeum
 židovský hřbitov
 Čertův stůl
 šance Řečice
 Greiffka
 Šance
 PR Bučací potok
 Karlovské fojství
 Čeladná
 Leopoldova chata
 Hartisov
 Mořské oko
 Cyrilka
 Zvonička Pustevny
 socha Radegasta
 kostel sv. Josefa
 Muzeum sklářství
 koryto potoka Mazák
 zvonička
 Bílý Kříž
 Gabrielina chata
 Lysá hora
 kaple sv. Kříže
 Ondrášovy díry
 šance na Obidové
 roubený dům č.p. 5
 radnice
 Neptunova kašna
 kostel sv. Martina
 mariánský sloup
Základní informace místa
ID místa: 5801
Typ místa: technická památka
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 27.11.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama