Bedřichův klaus

Fridrichův klaus, Friedrich Klause, Bedřichův klaus, Bedřichova nádrž, Bedřichův splav
Vodní nádrž (klaus) pro regulaci vody na splavování dříví na říčce Bílá. Postavena na přelomu 50. a 60. let 19. stol. Pojmenována podle ol. arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberku. R.1958 poničena povodní. Stejně tak v r.1996 a 1997. V r.2005 obnovena.
Bedřichův klaus
Bedřichův klaus
v pozadí hájovna, která snad byla postavena zároveň s klausem jako obslužný objekt
© Jan P. Štěpánek 11/2007

Nejpřístupnějším a díky tomu také nejznámějším beskydským klausem je tzv. Bedřichův klaus. Říká se mu také Fridrichův klaus či Fridrichův splav. Nese jméno slavného majitele, olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstennberku.V minulosti sloužil pro regulaci vody při plavení dříví pro Frýdlantské železárny.

Nachází se těsně při silnici z Bílé na Horní Bečvu, asi jeden kilometr od kaple na Hlavaté směrem na Bílou.

V letech 2003 až 2005 prošel klaus náročnou rekonstrukcí a návštěvníci opět mohou obdivovat jeho původní vzhled.

Jan P. Štěpánek, 27.11. 2007
Ikona Pojem "klaus"
Klausy byly menší vodní nádrže a přepážky na horských potocích a říčkách hluboko v horách, které sloužily k regulaci vody při splavování palivového dříví pro železárny ve Frýdlantě, Bašce či Lískovci u Frýdku.. ...
27.11. 2007 Jan P. Štěpánek
Ikona Popis Bedřichova klausu
Fridrichův klaus je situován do plochého údolí říčky Bílé (Ostravice), asi 2,1 až 2,3 km po proudu od pramene na Hlavaté. Původní hráz klausu byla postavena z otesaných pískových kvádrů, které byly v líci pečlivě opracovány a v řádkovém uložení zajištěny kovanými železnými kleštinami – sponami. ...

Jádro hráze naproti tomu bylo sestaveno z méně pečlivě opracovaných kvádrů godulského pískovce. Donedávna se dochovalo výpustní zařízení, zhotovené z velkých pískovcových bloků, s vytesaným průtokovým otvorem obdélného průřezu. Za nízkého stavu voda odtékala spodní výpustí, při větším stavu se přelévala přes nízký kamenný práh a v případě potřeby nadržení většího množství vody byl přelivný otvor uzavřen pomocí trámů. Plavební délka pod klausem do Bílé činila podle statistiky z roku 1904 celkem 11,6 km, mladší údaj uvádí jen 5,9 km, což souvisí s výstavbou prvního úseku úzkorozchodné železnice. V roce 1935 činila délka splavného úseku 7,6 km. Ve vzdálenosti asi 60 metrů od hráze klausu na levém břehu Bílé stojí starší roubené stavení, hájovna, která byla patrně postavená zároveň s klausem jako obslužný objekt..

27.11. 2007 Jan P. Štěpánek
podle Mgr. Jaromír Polášek: Plavení dřeva a zaniklé výrobní objekty v oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd, 2002 - 2006
Ikona Technické parametry Bedřichova klausu
Technické parametry: délka hráze L = 41,5 m, výška hráze h = 4,95 m, šířka v koruně š = 2,00 m, objem nádrže ovladatelný Vn = 2 400 m3 (Hn = 3,7 m) objem maximální Vmax = 4 500 m3 (hmax = 4,85 m), kapacita bezpečnostního přepadu při Q100 = 12,00 m3s-1.3. ...
27.11. 2007 Mgr. Jaromír Polášek: Plavení dřeva a zaniklé výrobní objekty v oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd, 2002 - 2006
Ikona Bedřichův klaus byl pojmenován po landkraběti a olomouckém arcibiskupu kardinálu Bedřichovi (Fridrichovi) z Füstenberka, který zdejší pozemky vlastnil. Objekt samotný vznikl patrně v padesátých či šedesátých letech 19. století, před první velkou odbytovou krizí, která frýdlantské železárny postihla v letech 1863 – 65. Splávka dřeva v úseku pod Bedřichovým (Fridrichovým) klausem probíhala v rozmezí let 1860 – 1910, respektive i po tomto datu. ...

Ukončena byla patrně definitivně až v letech 1921 – 22, kdy byla dokončena úzkorozchodná lesní železnice z Bílé-Mezivodí až ke klausu. V letech 1936 a 1940 byl klaus poškozen povodní, přesto byl vždy obnoven a udržován v dobrém technickém stavu. Ještě v roce 1957 byl funkční. Bohužel, po povodni v roce 1958 byl vyřazen z provozu. Velká voda z let 1972,1996 a 1997 udělala z Bedřichova klausu ruinu. Klaus zůstal v šířce 8 – 12 m zcela protržený. Obnoven byl v roce 2005..

27.11. 2007 Jan P. Štěpánek
podle Mgr. Jaromír Polášek: Plavení dřeva a zaniklé výrobní objekty v oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd, 2002 - 2006

Komentáře

Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Bílá

Místa v okolí

 Čarták
 Lučovecký klauz
 Partyzán
 Maxův klauz
 klaus Panský
 Bílá
 kaple na Kmínku
 Miloňová
 kaple sv. Floriána
 kostel sv. Bedřicha
 hrable Červík
 Čurabský klauz
 kříž na Hluchance
 kříž na Samčance
 Šorštýn
 kostel sv. Jindřicha
 kříž na Hutích
 Baranská skála
 klauz Kyčerov
 Jezero
 Hubertova chata
 židovský hřbitov
 Karlovské muzeum
 kaple sv. Huberta
 Čertův stůl
 vrchol Soláň
 šance Řečice
 Greiffka
 kostel sv. Zdislavy
 vodní nádrž Šance
 zvonice Soláň
 Karlovské fojtství
 Čeladná
 Leopoldova chata
 Hartisov
 Mořské oko
 Cyrilka
 Zvonička Pustevny
 chata Šumná
 socha Radegasta
 kostel sv. Josefa
 Muzeum sklářství
 koryto potoka Mazák
 Balaton
 zvonička
 Bílý Kříž
 Gabrielina chata
 kaple sv. Kříže
 stavby na Lysé hoře
 Lysá hora
 Ondrášovy díry
 šance na Obidové
 roubený dům č.p. 5
 Neptunova kašna
 radnice
 mariánský sloup
 kostel sv. Martina
Základní informace místa
ID místa: 5801
Typ místa: technická památka
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 27.11.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama