
Zaniklá historická horská železnice spojující v letech 1911 až 1965 současnou obec Ostravici s beskydskými horskými oblastmi Starých Hamer a Bílé. Původním smyslem výstavby železniční tratě ve složitém horském terénu kolem údolí řeky Ostravice bylo usnadnění a zrychlení dopravy vytěženého dřeva ze vzdálených hraničních oblastí beskydských lesů, z tzv. zadních hor. Zadní hory poskytovaly nemalý zdroj dřeva pro fungování tehdy již upadajících provozů železáren ve Frýdlantu nad Ostravicí, Čeladné, Bašce a Frýdku. Do té doby se dřevo do železáren kolem středních a horních poloh toku řeky Ostravice splavovalo po řece, což bylo velmi náročné finančně a časově, nemluvě o mnohem menší efektivitě než po železnici. Za iniciativou výstavby železnice do hor stál majoritní vlastník lesů v moravské části Beskyd, tedy Olomoucké arcibiskupství, v menší míře pak majoritní vlastník lesů ve slezské části Beskyd, Těšínská komora, potažmo Habsburkové.
Bohužel, iniciativa zřízení železnice za účelem zefektivnění a zrychlení přísunu dřeva pro provoz železáren brzo vzala za své, neboť si investoři pozdě uvědomili, že budoucnost železáren je v černém uhlí, těženém na Ostravsku, nikoliv v uhlí dřevěném. Beskydská železnice si však brzo nalezla nový účel - s rozvojem a popularizací turistiky v Beskydech se stala hlavním způsobem dopravy turistů do zadních hor. Popularita a vytížení tratě byla nemalá a neomezily jí ani jedna ze světových válek. Zánik tratě přinesla až výstavba moderní údolní přehradní nádrže V Šancích (Šance) a tak poslední vlak vyjel z Ostravice do Bílé v roce 1965. Poté byl velký úsek bývalé železnice zatopen jejími vodami a zbylé úseky rozebrány.
Dodnes se zachovaly dlouhé úseky původního železničního náspu, kamenné opěrné zídky a několik kamenných mostků. V Bílé doposud stojí i původní nádraží - konečná zastávka tratě.
Samohrda a její provoz byl zahájen v roce 1908. Určena byla pro svoz dřeva z beskydských lesů a občasnou osobní dopravu. Postupem času ale houstl počet přepravených lidí, kteří stále častěji vyhledávali rekreaci v Beskydech. Počet spojů ve 30 letech dosáhl k šesti motorovým vlakům denně. V roce 1945 byla třináctikilometrová trať zestátněna. Provoz ale pokračoval a zvyšoval se i počet cestujících. Podle autora knihy Zrušené železniční tratě v Čechách na Moravě a ve Slezsku přepravila trať v roce 1964 700 tisíc cestujících. Turisté mohli tehdy vystoupit na šesti nádražích a zastávkách, do současnosti se dochovalo pouze nádraží v obci Bílá, které je v soukromých rukou. Železnice fungovala až do 11. ledna 1965. Těsně před zrušením jezdilo až 14 párů vlaků denně. Důvodem k zániku ale nebyl nezájem nebo málo cestujících, ale stavba vodní nádrže Šance. S posledním vlakem se toho času loučili nejen místní lidé, ale i turisté a milovníci železnice. Vlak vezl nápis Už je to tak, vezem do Bílé poslední vlak. Pod vodou skončila většina trati, která vedla podél řeky Ostravice. Ušetřen byl dočasně úsek u Starých Hamrů kolem rozcestí Černá u soutoku Bílé a Černé Ostravice až do Bílé. Koleje vedly po levé břehu řeky Ostravice, až za rozcestím přejížděl vlak přes most na pravou stranu Bílé Ostravice. Jeden z mostních pilířů lze u silnice, v jejíchž místech trať vedla, spatřit dodnes. Vlaky končily na okraji Bílé, kde byla také výtopna. Kromě nádraží v obci a části mostu nezůstaly po železnici téměř žádné stopy. Terénní náznaky po železničním tělese zůstaly například v Ostravici u místní části Ujmiska. Když půjdete lesem kolem řeky, povede vás cesta, po které parní lokomotivy ještě před 50 lety jezdily. Po cestě, která vás dovede až skoro do centra Ostravice, potkáte také zbytky dvou přemostění. Na nádraží v Ostravici pak starou trať připomíná kolej, jež ukazuje směr, jakým tehdy vyráželi naši předci na hory nebo za prací..