Pohled na impozantní stavbu kostela
© Vladimír Studecký 01/2005
Kostel sv. Bartoloměje (v letech 1945–90 též Prokopa Holého) je cihlová novorománská trojlodní basilika s půlkruhovou apsidou, orientovanou k jihu. Z cihel a keramických tvarovek je složena i většina architektonických prvků včetně okenních kružeb. Trojlodí osvětlují okna ve třech podlažích: malá sdružená okénka s půlkruhovými záklenky v přízemí, velká okna se středovými pruty a jednoduchou kružbou v patře bočních lodí (pět na každé straně) a ve dvojnásobném rytmu polokruhovitě zakončená okna v horní části hlavní lodi. Stěny jsou členěny pilastry bez hlavic (vždy mezi okny, tedy opět u horní části hlavní lodi dvojnásobně často proti lodím vedlejším), pod římsami cihlové vlysy. Jižní (závěrovou) stěnu prolamuje roseta v horní části hlavní lodi, nad okny apsidy (tvarově odpovídajícimi oknům v horní části hlavní lodi) slepá galerie. Severní (hlavní) průčelí nad dvojramenným schodištěm, překonávajícím výškový rozdíl od… číst dále
Kostel byl postaven v letech 1861-1864 podle plánů berlínského architekta Augusta Stullera. Pro jeho sakrální stavby je typické využití principů převzatých ze starokřesťanské architektury. Stavba je koncipována jako novorománská cihlová trojlodní bazilika s otevřenou arkádou před vstupem a hranolovou věží v boku průčelí na vysoké kamenné terase. Románské oblouky předsíňové haly se zde vyznačují dokonale vypracovanou dekorací kamenných sloupů. Styl starokřesťanské baziliky je patrný nejen v typu stavby, ale především v propracované ornamentální výzdobě. Hrotitá věž byla dokončena až později, roku 1882 podle plánu stavebního rady Persia. Kostel byl postaven především pro vzmáhající se evangelickou obec v Teplicích a četné lázeňské hosty augspurské konfese, mezi jinými i saského krále Bedřicha Viléma IV., který stavbu významně podporoval. Počátkem devadesátých let 20.století nový vlastník nechal vnitřek kostela přestavět na velkolepou kostelní… číst dále
|
Přihlášení |
