Východní průčelí zámečku obrácené k hlavní cestě.
© Jan P. Štěpánek 04/2006
Obec Slatina leží v klidném místě Moravskoslezského kraje, mimo hlavní silniční tahy, v místech kam většina lidí zavítá jen zcela výjimečně. Poblíž obce vede silnice II/464, která spojuje Raduň a Bílovec. Zavítáte-li někdy do těchto míst stojí za to kousek si zajet a prohlédnout si v obci nevelký pozdně barokní zámek s malým parkem. Najdete jej poměrně snadno, protože se nachází uprostřed obce, při průjezdové komunikaci a dnes je sídlem obecního úřadu Slatina.
Dnešní podobu získal zámek za hraběte Josefa Malabaile z Canalu, který jej nechal po požáru ve druhé polovině 18. stol. opravit. Jedná se o jednopatrovou obdélníkovou budovu s mansardovou střechou a rizality uprostřed obou hlavních průčelí, zakončenými trojúhelníkovým štítem.
V obci se dále nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie, několik kapliček a při okraji obce památná lípa.
První písemné zprávy o vsi Slatina pocházejí z roku 1439. Ves byla rozdělena na tři díly a největší díl tvořil manský statek fulneckého panství, kde již v 15. stol. snad stávala tvrz o které se píše v souvislosti, kdy statek s tvrzí zdědila po svém otci Benešovi z Deštného roku 1439 Markéta z Deštného. ...Podle některých autorů se však jednalo o tvrz, která měla stát v dolní části bývalé zámecké zahrady a beze stopy zmizela. Ves byla krátce spojena v jeden celek když ji v první polovině 16. stol. vlastnili Slatinští ze Studénky. Písemně je tvrz potvrzena až v roce 1602 za Aliny Bruntálské z Vrbna. V tomto případě je již nepochybně zmiňována tvrz, která stála na místě dnešního zámku. K přestavbě tvrze na zámek došlo až v 18. stol., za Karla Fridricha Hamaly z Jičína či za jeho syna Karla Antonína. Původní tvrz byla přestavěna na malý barokní zámek. Podle některých autorů je stavba datována rokem 1771. Zámek v roce 1775 vyhořel, ale za hraběte Josefa Malabaile z Canalu byl prakticky nově postaven v pozdním barokním slohu. Později se majitelé zámku střídali a v roce 1910 zámek koupila obec Slatina. Po druhé světové válce byly v zámku byty, pošta, ale i četnická stanice. V roce 1977 zámek koupilo výrobní družstvo Řempo, které jej až do svého zrušení v roce 1991 využívalo jako rekreační zařízení. Zámek se tak znovu vrátil do majetku obce. V letech 1996 až 1997 byl zámek opraven, slouží potřebám obecního úřadu a byla v něm zřízena svatební síň. Ministerstvo kultury České republiky prohlásilo zámek 16. ledna 2003 za kulturní památku.
|
Přihlášení |
