Celkový pohled na čelní fasádu bývalého zámku.
© Jan P. Štěpánek 04/2006
Ves Výškovice leží v severní části přírodního parku Oderské vrchy při silnici II/464 vedoucí z obce Raduň do Bílovce. Je to klidné místo mimo hlavní silniční tahy. Ve směru na Slatinu se zvedá vrch Okrouhlík (467 m.n.m), ze kterého je výhled na tuto oblast.
Při příjezdu do Výškovic od obce Raduň, je hned na začátku po pravé straně obytný dům ve kterém byste dnes již marně hledali zámek z počátku 19. stol. Původní zámek byla velice jednoduchá obdélníková stavba, takže upravit jej do dnešního stavu nedalo socialistickým stavitelům mnoho práce.
Popis zámku Historie zámkuV 15 stol. část vsi patřila i konventu při kostele sv. Ducha v Opavě. Na přelomu 15. a 16. stol. se ves uvádí jako pustá. Roku 1543, kdy byla ves součástí bíloveckého panství ves koupil Jan Oderský z Lidéře. Nového osídlení se Výškovice dočkaly až roku 1696, kdy se staly majetkem Sedlnických z Choltic. V roce 1811 nechal František Karel Sedlnický ve Výškovicích postavit jednoduchý patrový empírový zámek. Sedlničtí vlastnili statek ve Výškovicích spolu se zámkem a statkem v Tísku až do roku 1909. Později zámek přešel do majetku místního MNV a byl přestavěn na byty..
Pozůstalostní inventář baronky Anny Sedlnické z Choltic a na VýškovicíchSvojí vojenskou kariéru započal u husarského pluku číslo 1. Esterházy. Pod praporem husarského pluku číslo 5. Carl Ott von Batorkéz se 27. dubna 1799 aktivně zapojil do bitvy u Cassana v Lombardii. V jedné ze šarvátek proti francouzským vojskům Napoleona Bonaparta byl těžce raněn do prsou. V Itálii také zřejmě poznal svojí budoucí manželku Annu, dceru velícího polního maršála Michaela von Fröhlich (Do roku 1814 potom zastával funkci velitele olomoucké pevnosti). Velkolepá vojenská svatba se odehrála 19. června 1806 v Olomouci. O čtyři později se trvale usadili na svém výškovickém statku, kde nechal František Sedlnický pro sebe a svojí mladou manželku Annu vystavět malý empírový zámeček. Rodinné štěstí však netrvalo dlouho baronka Sedlnická 21. listopadu 1810 náhle zemřela. Inventář pozůstalosti nebožky byl sestaven 14. ledna 1811. Po baronce zůstalo především mnoho šperků: 23 prstenů s různými drahokamy a ozdobami, po dvou křížcích na krk, po třech párech náušnic a náramků to vše ze zlatého kovu. Dále pak ženský příbor, 4 šňůry modrých korálů, 4 pouzdra na zubní párátka – 1 zlaté a 3 stříbrné, 2 tabatěrky , 3 stříbrné jehlice do vlasů, 1 stříbrné pečetidlo, 25 různých stříbrných šperků, příbory, náramky, ozdobné poháry, kříže a obrazy svatých. Na hotovosti po ní zbylo 18 dukátů a dluhopisy s akciemi zaknihovanými v její prospěch za 12.389 zlatých. Bohatá byla také její garderoba. Šatstvo tvořilo 58 položek. Bylo většinou velmi pěkné zhotovené z drahých látek vyšívané zlatem či stříbrem. Dále jsou v inventáři zapsány šaty z brokátu a hedvábí, černý damaškový kabát. Na zimu baronka nosila kožíšek z liščích podbřišků podšitý modrým suknem. V pozůstalosti mladé šlechtičny se nalézala pláštěnka s modrými krajkami., 9 šátků různé barvy a 7 barchetových kabátků. Z ostatního obsahu pozůstalostního inventáře: velké zrcadlo, 2 velké mísy, 12 cínových pohárů, 8 šálků na podávání kávy, cukřenka, 6 šálků na čokoládu, 6 šálků na podávání čaje, 3 tucty talířů, 5 svícnů. Baronka Anna milovala hudbu, inventář se zmiňuje o vzácné viole a španělské loutně. Celá pozůstalost připadla v roce 1811 vdovci..
|
Přihlášení |
