Západní průčelí radnice.
© Pavel Semple 08/2022
Město Brumov-Bylnice v okrese Zlín má přibližně 5 400 obyvatel. Nachází se v severní části CHKO Bílé Karpaty, v národopisné oblasti Valašsko, v mikroregionu Valašské Klobucko. Katastrálně leží na hranici se Slovenskem. Do města jedou přímé autobusy ze Zlína, Valašských Klobouk a Slavičína. Přímé vlaky jedou do stanice Bylnice z Uherského Hradiště. Nejvýznamnější památkou je zřícenina pozdně románského a gotického královského hradu Brumova na kopci nad městem. Na opačné straně údolí Brumovky stojí nad městem původem gotický kostel svatého Václava. Na dně údolí v prostoru mezi hradem a kostelem se nachází náměstí Hildy Synkové. Na náměstí stojí za pozornost radnice. Její interiér je částečně přístupný v úředních hodinách.
Jednopatrová částečně podsklepená hladce omítnutá budova radnice č.p. 942 téměř čtvercového půdorysu stojí na východní straně náměstí. ...Od sousedních domů č.p. 938 a 946 je oddělena prolukami. Proluka na jižní straně proti domu č.p. 946 je velmi úzká. Proluka na severní straně proti domu č.p. 938 má charakter průjezdu se zděnou segmentově zaklenutou kulisovou bránou. Průjezd patří sousednímu č.p. 938. Proluky dělí většinu domů na náměstí. Hlavní západní pětiosé průčelí radnice je plně symetrické. Je členěno přízemním soklem z kamenných desek, jednoduše profilovanou kordonovou římsou a profilovanou korunní římsou. Kordonová římsa je svrchu krytá plechem. Obě římsy pokračují v bočních průčelích domů. V přízemí střední osy západního průčelí je bývalý vjezd do dvora za domem se segmentovým nadpražím a šambránou. Ve výplni vjezdu jsou dvoukřídlá obdélná vrata se segmentovým nadsvětlíkem. Mírně zapuštěná obdélná okna obou podlaží rámují lištové šambrány. Po obou stranách vjezdu a na rozích průčelí jsou pilastry. Hlavice pilastrů jsou nad korunní římsou zalomené. Namísto jednotlivých patek jsou dvojice pilastů nad soklem spojeny hladkým vodorovným lizénovým pásem. Boční severní průčelí domu má v zadní části jednu okenní osu. Ustupující střecha přízemního domu č.p. 946 dovoluje okno nebo okna v zadní části patra jižního průčelí. Mansardová střecha má na všech stranách moderní vikýře se sedlovými střechami a obdélnými okny. Střechu kryjí hliníkové šablony. Na straně náměstí jsou tři vikýře, na zbylých stranách po dvou. Obě podlaží jsou hloubkový trojtrakt. Střední trakt přízemí, bývalý průjezd, je zaklenutý čtyřmi poli valené klenby s dvojicemi styčných trojúhelných výsečí mezi pasy. V severním traktu přízemí je velká síň se dvěma poli valené klenby se styčnými výsečemi vytaženými do přetínaných hřebínků. Síň je přístupná z další místnosti v zadní části traktu s valenou klenbou a výsečemi. Přibližně stejně veliké čtvercové místnosti v přízemí jižního traktu mají po jednom poli valené klenby s dvojicemi styčných výsečí. Ze střední části průjezdu se schází pravoúhlým pískovcovým portálem do sklepa pod zadní částí jižního traktu. Jediná čtvercová místnost sklepa má jedno pole cihlové křížové klenby. První patro je plochostropé. Ve středním traktu patra je chodba. Během rekonstrukce v letech 2000-2001 bylo ke střední ose nádvorního průčelí přistavěno trojpodlažní boční křídlo se sedlovou střechou. Na obou zbylých stranách nádvorního průčelí domu jsou v patře dvě okna. Nejvyšší podlaží křídla je na úrovni spodní části střechy domu. Střecha křídla navazuje na střechu domu. Podkroví domu bylo upraveno na kanceláře a dostalo výše zmíněné vikýře. Jsou zde dochovány stojaté stolice mansardové střechy. Východní konec bočního křídla navazuje na požární stanici č.p. 878 v ulici Františka Louckého. Požární stanice stojí v prostoru bývalého dvora radnice. Té tak zbývá jen dvojice malých dvorků po obou stranách bočního křídla..
První známky osídlení jsou ze starší doby kamenné. V době laténské mohlo stát na místě pozdějšího hradu hradiště. ...V polovině 13. století byl založen královský hrad Brumov k zajištění uherské hranice. Hrad je poprvé zmiňován v roce 1255 v přídomku purkrabího Smila ze Střílek a Brumova. 6. dubna 1500 udělil český král Vladislav II. Jagellonský (1471-1516) Brumovu městské práva a pečeť. O rok dříve dostal Brumov tržní právo. Trh se konal jednou ročně na den svatého Václava. Během třicetileté války se Valaši bouřili proti nucené rekatolizaci. K sérii povstání došlo ve třech fázích mezi lety 1621 až 1644. Při závěrečném potlačení povstání v roce 1644 proběhly na brumovském panství rozsáhlé represe. Podhradní městečko bylo značně poškozeno. Další pohroma na sebe nedala dlouho čekat, v roce 1663 vtrhly na Moravu turecké hordy. Město bylo vypáleno, mnoho lidí přišlo o život nebo bylo odvlečeno do otroctví. Další vlna kuruckého plenění následovala v době Rákócziho povstání v Uhrách (1703-1711). Na místě dnešní radnice byly původně dvě stavební parcely, které byly před rokem 1732 sloučeny. V roce 1750 část města vyhořela. Během následné přestavby získal dům přibližně dnešní podobu. V té době ale plnil čistě obytnou funkci. Pro účely městského úřadu byl částečně využit v průběhu 19. století. 9. března 1906 se zde narodila Matylda (Hilda) Synková, rozená Matoušková (žila 1906-1949), bojovnice za lidská práva, komunistická funkcionářka a odbojářka. Účelovou radnicí se dům stal v roce 1933. V jeho přízemí byla tehdy záložna. Stará radnice stála do roku 1931 uprostřed náměstí. Od roku 1955 nese náměstí jméno Hildy Synkové. V roce 1956 byla na budově MNV (kde se Synková narodila) odhalena její pamětní deska. 1. července 1964 došlo ke sloučení obcí Brumova a Bylnice pod společným jménem Brumov-Bylnice. Od 1. ledna 1965 má Brumov-Bylnice status města. Po roce 1989 byla pamětní deska Hildy Synkové z budovy radnice odstraněna. Od roku 1995 je radnice součástí městské památkové zóny. Od roku 1999 je na seznamu kulturních památek. V letech 2000-2001 prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Od června 2023 je na ní nová pamětní deska Hildy Synkové..
