Původně gotická tvrz ze 13. st., královský hrad. Majitelem pánové ze Žerotína a 14. st. král Václav IV. 15. st. tvrz přestavěna na zámek. Od r. 1525 majitelé páni z Říčan. Poslední majitel Jindřich hrabě Schaumburg v r. 1929 prodal zámek státu.
Hlavní obrázek místa
2003 © Luděk Pitter
Návštěvníci mířící do Hořovic zpravidla nezapomenou navštívit místní zámek (Nový zámek). V Hořovicích stojí však ještě jeden zámek, tzv. Starý zámek, a to jen asi 300 m od zámku nového směrem od města k nemocnici, v mírném stoupání vlevo od silnice, hned v první zatáčce. Při vstupu do areálu nebudete mít pocit, že na této rovině stával hrad, ale pokud se projdete okolo areálu, uvidíte, že stával na prudce se zvedající stráni nad Červeným potokem. Původně gotická tvrz je připomínána již ve 13. stol. Nejspíše se jednalo o královský hrad. Majitelem byli pánové ze Žerotína a koncem 14. stol. král Václav IV. Bývalý hrad je uváděn uváděn jako jedno ze tří možných rodišť českého krále Jiřího z Poděbrad (1420-1471). Koncem 15. stol. byla tvrz přestavěna na zámek, z této doby zůstaly zachovány zbytky ostění pozdně gotických portálů ve sklepě. Od roku 1525 byli majiteli pánové z Říčan. Zámek později dědictvím připadl hrabatům z Vrbna a ti postavili zámek nový a starý byl využíván již jen jako úřední budova. Poslední šlechtický majitel Jindřich hrabě Schaumburg v roce 1929 prodal zámek státu. Od státního podniku Vojenské lesy jej odkoupilo r. 2012 město Hořovice. Dne 13.9.2013 byla slavnostně otevřena v zámku galerie, která vznikla propojením dvou zámeckých bytů. Galerie byla otevřena vernisáží výstavy obrazů hořovického učitele a malíře Václava Živce, hybatele hořovické kultury před 120 lety.
Luděk Pitter, doplněno redakcí podle http://mistnikultura.cz, 10.1. 2004
historie

Podle zpráv z tisku (r. 2012) hodlá zámek od současného vlastníka (Vojenské lesy a statky ČR) odkoupit Město Hořovice, které jej plánuje využít ke kulturně-společenským potřebám města (knihovna, muzeum, infocentrum, středisko volného času).

14.1. 2012

Další texty historie
Středočeský kraj,  Beroun  (BE), Hořovice

Místa v okolí

 Hořovice
 kostel sv. Jiljí
 synagoga
 sloup odsouzenců
 Tihava
 Zálužský hrad
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Mikuláše
 židovský hřbitov
 kostel sv. Vavřince
 Otmíče
 kostel sv. Rocha
 Ostrý
 Komárov
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Ondřeje
 Lochovice
 pivovar
 Lochovice
 Žebrák
 Záhorsko
 Točník
 Třenická hora
 kaple sv. Anny
 Plešivec
 Doubravka
 větrný mlýn
 Valdek
 Jince
 kostel sv. Mikuláše
 Libomyšl
 muzeum Výtopna Zdice
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 Újezdec
 Neumětely
 Šemíkův pomník
 mariánský sloup
 kostel sv. Mikuláše
 Neumětely
 Zbiroh
 Řebřík
 kostel sv. Mikuláše
 sladovna
 Tmaň
 kaple
 kostel sv. Štěpána
 Viereckschanze
 Suchomasty
 Drahlín
 kostel sv. Jiří
 Osov
 Popovice
 Hluboš
 kaple sv. Blažeje
 Studený vrch
 Kotýz
 rozhledna Máminka
 Rovný
 Památník padlým
 kostel sv. Tomáše
 Koněpruské jeskyně
 Buková u Příbramě
 Strašice
 Pičín
 Hradec
 synagoga
 kostel sv. Vavřince
 Všeradice
 Králův Dvůr
 Ostrovecký mlýn
 Bacín
 Terešov
 Chlukov
 Skryjská jezírka
 Tři Trubky
 Děd
 Týřov
 Vimberk
 Městská hora
 děkanství
 Muzeum Českého krasu
 městské opevnění
 Beroun
 radnice
 Zajíčkův mlýn
 Tetín
 Podmokly
 kostel sv. Ludmily
 Tetín
Kontaktní informace
Starý zámek
Vrbnovská 2/22
268 01 Hořovice

Informační centrum Hořovice
Palackého nám. 2
268 01 Hořovice
Tel: +420 311 513 482
ic@mesto-horovice.cz
Základní informace místa
ID místa: 1925
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní hrad
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 10.1.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama