Nejzachovalejší část hradu
© Iva Spurná 28.9.2009
Hrad byl založen ke konci 1. třetiny 14. století na ostrožně nad Bobrůvkou a Vícovským potokem. Ostrožna je sice vysoko nad toky, ale je také poměrně široká. Tomu odpovídá i dispozice hradu. Celý hradní areál má tvar čočky s několika zalomeními, jeho rozloha je – vzhledem k tomu, že jde o sídlo menšího šlechtice – poměrně velká. Oblouk hradby silné 1,8 metru přetíná ostrožnu v délce 100 metrů. Před zdí je příkop široký 12 metrů a hluboký cca tři metry. V celé délce zdi z ní nevystupuje žádná věž či jinný obranný prvek. Pouze na severním konci této hradby je viditelný pozůstatek hranolové brány, která měla zřejmě jen jedno patro nad průjezdem. Přístup byl po mostě přes příkop branou na předhradí, z jehož zástavby se nic kromě hradby nedochovalo. Od samotného jádra bylo předhradí odděleno subtilní zdí, ve které byla proražena brána. Předhradí a jádro od sebe nebyly odděleny příkopem, což je v této oblasti dost obvyklé řešení.… číst dále
Hrad stával u vesnice Víckov na planině ohraničené říčkou Bobrůvkou a potůčkem. Uvnitř opevněného areálu byl palác, z něhož se zachovala jen malá část s klenutým sklepem a kamenným zdivem s úzkým střílnovým okénkem. Z ostatních hradních budov a objektů zůstalo jen základové zdivo a zbytky dvou hranolových věží z 13. století. Hrad se připomíná už v 13. století a psal se podle něho starobylý moravský rod pánů z Víckova. Prvním skutečně doloženým členem rodu byl Bernard z Víckova, po něm pak Arkleb z Víckova, který je uveden jako svědek na listině z 15. května 1346 určené pro řád německých rytířů v Hostěradicích. V r. 1351 se po hradě psal Bohuslav z Víckova, který sídlil také na blízkém hradě Mitrově. Byl to muž velmi významný, který v r. 1353 zastával úřad zemského sudího. Prováděl patrně na víckovském zboží kolonizační činnost a chtěl vybudovat z vesnice Žďárce tržní středisko… číst dále
|
Přihlášení |
