
Vodní nádrž Slapy leží mimo železniční síť. Pro motorová vozidla jsou její břehy snadno dostupné řadou silnic, přímo po hrázi prochází silnice III. třídy, spojující obce Slapy v okrese Praha-západ a Rabyně v okrese Benešov. Jezero vzniklé vzdutím hladiny je dlouhé 44 km a překračují ho 4 silniční mosty, po nichž vedou i turisticky značené cesty. Ve směru proti toku je to na silnicích II/114 Chotilsko-Neveklov, II/119 Dobříš-Sedlčany, I/18 Příbram-Sedlčany a II/118 Příbram-Kamýk nad Vltavou. Na obou březích nádrže je řada rekreačních zařízení a chat.
Mohutná přehradní hráz je dlouhá 260 m a vysoká 60 m. Je založena na skalním podloží v místech proslulých tzv. Svatojánských proudů, které byly postrachem vorařů plavících dřevo z jihu Čech do Prahy. Hráz vytvořila jezero o rozloze 1163 ha, přičemž délka vzdutí dosahuje 44 km, tj. prakticky až pod hráz dalšího stupně, nádrže Kamýk (viz samostatné heslo). Maximální hloubka nádrže dosahuje 58 metrů. Účelem nádrže je ochrana před povodněmi a výroba elektrické energie. Vodní elektrárna Slapy byla uvedena do provozu v letech 1955–1956. Jsou v ní nainstalovány 3 Kaplanovy turbíny o výkonu 3× 48 MW. Plného výkonu je elektrárna schopna dosáhnout za 136 s. Na březích přehradního jezera vyrostla řada rekreačních objektů, chatových osad a kempů, v letní sezóně je tu provozována lodní doprava. Nádrž slouží i rybolovu a vodním sportům. Zajímavostí je, že samotná hráz se nenachází na území obce Slapy. Pravobřežní část leží na katastrálním území obce Rabyně, zatímco levobřežní na území městyse Štěchovice. Na skálu pod hrází byla ze zatopeného místa přenesena socha sv. Jana Nepomuckého, patrona plavců a vorařů, podle níž býval pojmenován zdejší úsek toku..