Barokní kostel vznikl přestavbou pův. kostela ze 13. stol. (zmiň. r. 1361). R. 1506 přistavěna věž, v l. 1707-15 kostel barok. přestavěn (Petr Paur z Myslibořic). V 18. a 19. stol. stav. upravován (zvýšena věž, přístavby). Zařízení převážně rokokové. Kostel patří mezi chráněné kulturní památky ČR.
Kostel je orientovaná jednolodní stavba obdélníkového půdorysu, s rovně ukončeným kněžištěm, na severní straně je kněžiště odsazeno, s věží. Na severní straně je mariánská kaple. K jižní zdi kněžiště přistavěna nová sakristie čtvercového půdorysu, na ní navazuje nový depozitář a jižní předsíň. V podvěží je původní sakristie a nad ní panská oratoř; ke které vede ze zámku krytá chodba. V ose západního průčelí je předsíň, chránící hlavní vstup do kostela. Loď kostela je valeně zaklenutá v pěti polích se styčnými lunetami, vítězným obloukem spojena s presbytářem. Vnitřní výbava kostela je převážně rokoková. Z období 30 let 18. stol. je retabulum hlavního oltáře, boční oltář sv. Kateřiny, mramorová, bohatě tvarovaná křtitelnice (románský fragment kamenné křtitelnice je uložen v mariánské kapli) , reliéfy bohatě zdobená kazatelna (dat. 1735) se znaky Marie Anny Nüberové a Anny Žofie roz. Hermannové, na parapetu schodiště reliéf kázání sv. Jana Křtitele, na kazatelně kázání malého Ježíše Krista v chrámě, kázání sv. Pavla. Stříšku zdobí dodatečně přidaní andílci a socha Krista Dobrého pastýře). Z období po polovině 18. století jsou tři boční oltáře s obrazy od Josefa Tadeáše Rottera, Františka Vavřince Korompaye a Josefa Ignáce Havelky. Uprostřed retabula hlavního oltáře obraz Narození Panny Marie od Josefa Ignáce Havelky, dále jej zdobí dřevořezby sv. Josefa a Judy Tadeáše na bocích oltáře, v nástavci plastika Boha Otce v oblacích s andílky od neznámého řezbáře. Ten je podle všeho autorem i kazatelny a bočního retabulové oltáře sv. Barbory se sochou sv. Barbory uprostřed, po stranách s postavami sv. Šebestiána a sv. Rocha, v lodi jsou další tři podobné retabulové oltáře patrně od stejného autora – oltář Čtrnácti sv. pomocníků, Oltář sv. Františka Xaverského s obrazem sv. Floriána od J. T. Rottera (hlavní obraz světcovy smrti od neznámého…
číst dáleE. Horáková podle Umělecké památky Moravy a Slezska 2., Bohumil Samek, Academia 1999, 19.9. 2012
Kostel byl postaven již ve 13. století, v době kdy vznikalo město Jimramov. Přímo zmiňovaný je až roku 1361 v první písemné zprávě o Jimramovu. Věž byla přistavěna v roce 1506, barokní přestavbou prošel kostel v letech 1707 – 1715 (Petr Paur z Myslibořic). Následně byla věž zvýšena o zvonicové patro, opatřena vnějším schodištěm a byla přistavěna západní předsíň, roku 1879 jižní předsíň a depozitář vedle ní. Roku 1933 byla původní jehlancová střecha věže nahrazena střechu barokního tvaru. Kostel patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Vnitřní výbava kostela je převážně rokoková; řezbami a obrazy bohatě zdobené oltáře, kazatelna, varhanní skříň. V interiéru kostela je náhrobník Ferdinanda Baltazara z Puru († 1700) a nástěnný mramorový kenotaf (symbolický náhrobek) ve tvaru baldachýnu se znakem Františka Augustina z Waldorfu († 1754).
E. Horáková podle Umělecké památky Moravy a Slezska 2., Bohumil Samek, Academia 1999, 19.9. 2012