
Areál ze 17. století se skládá z dvoupodlažního čtyřkřídlého obytného zámku s půdorysem písmene P a přiléhajícího rozsáhlého hospodářského dvora. Vstup je situován na západní straně. Obytné křídlo je, ze strany ulice na jihovýchodním a jihozápadním nároží, doplněno věžemi s neobvykle velkými kuželovitými střechami. Na severní straně obytného křídla je vstup, nad nímž je erb rodu Trautsonů z 18. stol. Na zbytku profilovaného překladu je označení 1614. Obytné části dominuje vysoká věž s barokní cibulovou helmou a lucernou. Věž má čtvercový základ, ale v horní části je osmiboká. Zatímco dvě spodní patra pocházejí z 17. stol., horní část byla upravena až v 18. stol. Největší budovou hospodářského dvora je dlouhá dvoupatrová skladovací budova ze 17. stol. Některé další hospodářské budovy pocházejí z 19. stol.
V roce 1279 se vzpomíná jako vlastník vsi Otto z Vlednitz. Později se uvádí několik pánů z Fladnitz. V roce 1425 přenechal vévoda Albrecht II. Habsburský panství Kaja, jehož součástí byl také Niederfladnitz, Ulrichovi z Eyczingu. Počátkem 16. století přenesli Eyczingové sídlo panství z hradu Kaja do Niederfladnitz, kde již v té době stál starší dvůr a snad i palác, který nechali přestavět. Zámek neplnil funkci reprezentativního paláce, ale spíše správního sídla. V roce 1615 přešlo dědictvím celého panství na rod Trautsonů. V roce 1775 zdědila panství se zámkem Niederfladnitz a hradem Kaja rodina Auerspergů. Zámek sloužil i nadále jako správní sídlo. Po smrti knížete Františka Josefa Auersperga (1856-1938) přešel majetek na jeho dceru Christianu (1878-1945), která se provdala za hraběte Clemense von Croÿ (1873-1926). Za druhé světové války zde byly, na práci v zemědělství a lesnictví, nuceně nasazeni židé. Po smrti… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.