Dřevouhelná vysoká pec Barbora založena hrabětem z Vrbna a Bruntálu r. 1805, v provozu v letech 1810-1874. Do r. 1951 v objektu provozována pila. Jediná plně zachovaná technická památka tohoto druhu ve střední Evropě. Dnes na nepřístupném soukromém pozemku.
Hlavní obrázek místa
Vysoká pec Barbora
© Jiří Špaček, 08/2016
Ves Jince, ležící v zaříznutém údolí říčky Litavky pod výrazným brdským vrcholem Plešivcem (654 m n. m.), je prvně doložena r. 1390. Její rozvoj významně poznamenaly těžba a zpracování železné rudy. V r. 1900 byla povýšena na městys a dnes má asi 2200 obyvatel. Status městyse jí byl vrácen r. 2006. Městysem prochází železniční trať 200 ze Zdic do Protivína a na zdejším nádraží zastavují i rychlíky. Dále tudy vede silnice II/118, která sleduje tok Litavky od dálnice D5 u Zdic do Příbrami. Z ní tu vychází silnice II/115, která vede do pražské Zbraslavi. Městysem prochází dálková modře značená turistická trasa od Zbiroha, která dále pokračuje brdskými lesy do Rosovic u Dobříše. Zelená, která odtud vychází přes brdský hřeben, vede do města Hostomice. Jince byly sídlem správy vojenského újezdu Brdy, který byl zrušen od počátku r. 2016 a jeho území bylo prohlášeno za chráněnou krajinnou oblast. Brdské území západně od městyse je tedy sice již vesměs přístupné, ale zatím není až výjimky turisticky značeno. V 19. století zde působil francouzský přírodovědec Joachim Barrande, který zkoumal místní naleziště trilobitů. Nejvíce se jich nachází na stráni Vinice, která je chráněna. Jeden z trilobitů se dostal i do jineckého znaku stejně jako dvojice hřebů, která upomíná na zdejší tradici cvočkařství. Dřevouhelná vysoká pec se nachází v údolí Litavky pod hrází rybníka Pecováku. Kolem prochází naučná stezka "Z Jinec na Olymp Brd", která tu má zastavení s informačním panelem.
18.8. 2016
historie

První zmínky o obci pocházejí z r. 1390, kdy je v listině Václava IV. zmíněno obnovení místních železných hutí. Z doby laténské po keltském osídlení totiž zůstaly na zdejším území důkazy o existenci primitivních pecí na zpracování železné rudy. Ta zde byla dobře dostupná, protože se nenacházela ve velkých hloubkách. S železnou rudou souvisí i první písemný doklad o Jincích a tím je zmíněná listina krále Václava IV., ve které uděluje dvěma šlechticům právo na zpracování železa na Jinecku. Zdejší lesy poskytovaly palivo pro dřevouhelné pece, řeka Litavka poháněla kromě mlýnů také hamry. Jince několikrát změnily majitele, zpracování železa se však věnovali všichni. V blízkém okolí obce se nacházelo 9 nalezišť, v nichž probíhala těžba železné rudy pomocí šachet a štol až do 19. stol. Vytěžená ruda byla zpracovávána v primitivních pecích, tzv. dýmačkách, kterých bylo od Čenkova podél říčky Litavky až po Rejkovice celkem šest.…  číst dále

Jiří Špaček (s využitím informací na panelech naučné stezky, 19.8. 2016

Středočeský kraj,  Příbram  (PB), Jince

Místa v okolí

 kostel sv. Mikuláše
 Jince
 Plešivec
 Ostrý
 židovský hřbitov
 Hluboš
 kaple sv. Anny
 mariánský sloup
 Drahlín
 Valdek
 Lochovice
 kostel sv. Ondřeje
 Lochovice
 Buková u Příbramě
 Pičín
 kostel sv. Jiljí
 Hořovice
 sloup odsouzenců
 Hořovice
 synagoga
 Studený vrch
 Neumětely
 Památník padlým
 Šemíkův pomník
 Tihava
 židovský hřbitov
 Otmíče
 Viereckschanze
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Mikuláše
 Libomyšl
 Komárov
 Neumětely
 Osov
 Hradec
 Zálužský hrad
 kaple
 židovský hřbitov
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Vojtěcha
 Hornický skanzen
 dub sv. Václava
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Rocha
 kaple sv. Anny
 Záhorsko
 Dlouhá Lhota
 kostel sv. Martina
 Suchomasty
 Doubravka
 Žebrák
 muzeum Výtopna Zdice
 pivovar
 Točník
 Všeradice
 sladovna
 synagoga
 Tmaň
 synagoga
 Třenická hora
 kříž sv. Ivana
 Obora
 radnice
 kostel sv. Jiří
 Dobříš
 větrný mlýn
 zámecké zahrady
 židovský hřbitov
 Vargač
 Čertův most
 Bacín
 Kotýz
 Koněpruské jeskyně
 kaple sv. Blažeje
 Újezdec
 Chlukov
 Tři Trubky
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 synagoga
 Liteň
 Řebřík
 Korno
 Svinaře
Základní informace místa
ID místa: 12995
Typ místa: technická památka
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 19.8.2016
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama