Hradiště chámské kultury stálo na úzkém skalnatém břidlicovém bradle nad řekou Střelou, východně od obce. Od západu bylo chráněno dodnes patrným příkopem a valem.
Hlavní obrázek místa
© Prudký Martin, 12/2014
Hradiště chamské kultury stálo na úzkém, břidlicovém hřbetu nad řekou Střelou, východně od vlastní vsi. Stálo na hranici dnešních katastrů a tak přestože patří k obci Vrážné, literatura uvádí příslušnost k Ondřejovu. Na nejlépe přístupném místě ze západní strany je chránil příkop s náznakem valu. Dnes v tomto prostoru stojí rekreační chaty. Dara Baštová zde nalezla zbytky keramiky a mazanice s otisky prutů, pozůstatky obydlí. Chamská kultura prosperovala v období středního eneolitu, 3200 až 2800 let před Kristem a byla nazvána podle místa prvních nálezů u městečka Cham v Německu. U nás, hlavně v západních Čechách, ji reprezentují výšinná sídliště na skalnatých nebo stolových horách, vzdálených od sebe pouhých 5 až 6 km. Chamská kultura měla dvě vývojové fáze. Lidé starší, původní kultury pronikali z Bavorska přes Šumavu do západních Čech a používali keramiku zdobenou kolečky, trojúhelníky i plastickými pásky. Naproti tomu mladší vývojová etapa chamské kultury je značně poznamenána vlivy sousední, severovýchodní řivnáčské kultury, která přinesla hlavně kulovité amfory. Kromě keramiky se mezi nálezy objevují kamenné sekerky, některé dovezené až ze vzdálených míst Švábského a Franského Jury. Dokládají vyspělé formy dálkového obchodu. Kamenné nálezy doplňují kostěné hroty šipek, kosti dobytka i lovných zvířat a také kamenná drtidla na obilí a hliněné přesleny i závaží tkalcovského stavu. Lidé této kultury se živili hlavně pastevectvím a ze Šumavy mají archeologové díky pylové analýze doklady o pěstování žita a protože nejsou známy hrobové nálezy, je pravděpodobné, že své zemřelé pohřbívali žárovým způsobem. Dodnes badatelé nejsou jednotní v názoru na zánik chámské kultury, možná plynule přešla až do mohylové kultury střední doby bronzové.
Encyklopedie hradišť v Čechách - V. Čtverák, M. Lutovský, M. Slabina, L. Smejtek, Pravěk českých zemí v evropském kontextu - J. Bouzek, Pravěké dějiny Čech - J. Filip a kolektiv, Vývoj pravěkého osídlení v povodí Střely-D. Baštová, 28.5. 2017
Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS), Ondřejov

Místa v okolí

 Plasy
 železná huť
 kostel sv. Martina
 Šebíkov
 Černá Hať
 Odlezelské jezero
 Radějov
 dvůr Kalec
 Dolní Bělá
 smírčí kříž
 kaple sv. Vojtěcha
 kostel sv. Mikuláše
 kaple sv. Josefa
 kostel sv. Barbory
 Brdo
 Kotaneč
 smírčí kříž
 boží muka
 Manětín – MPZ
 Manětín
 hradiště Koryta
 Babina
 Vrtba
 kostel sv. Václava
 Žihle
 kostel sv. Blažeje
 židovský hřbitov
 Rabštejn nad Střelou
 Radost
 dvůr Hubenov
 Sychrov
 Loreta
 silniční most
 dvůr Býkov
 Nový Dvůr
 Třebekov
 dvůr Lednice
 Dolní Hradiště
 Nekmíř
 Schanigerův kříž
 kostel sv. Jiljí
 Hromnické jezírko
 Nečtinský Špičák
 Podbořánky
 Nečtiny – MPZ
 Jablonná
 Nečtiny
 Preitenstein
 Hluboký
 Zelený Důl
 kaple sv. Marka
 židovský hřbitov
 křížový kámen
 kaolinový důl
 kostel sv. Mikuláše
 Kaceřov
 Liblín
 kostel sv. Martina
 Všeruby
 Malšín
 kostel sv. Vavřince
 Otěvěky
 Strachovice
 Podmokly
 Libštejn
 Tlestky
 Angerbach u Kožlan
 Žižkovo bojiště
 Viklan
 synagoga
 lovecký pomník
 Frumštejn
 Vladař
 Smrk
 Svatý Hubert
 Líšťany
 Plaveč
 kostel sv. Kříže
 Spálený mlýn
 Boží kámen u Sosně
 Lom Soseň
 Nevděk
 kaple Panny Marie
 Trpasličí díra
 Luhov
 Luhov
Základní informace místa
ID místa: 13391
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 30.5.2017
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama