Ondřejov

Hradiště chamské kultury stálo na úzkém, břidlicovém hřbetu nad řekou Střelou, východně od vlastní vsi. Stálo na hranici dnešních katastrů a tak přestože patří k obci Vrážné, literatura uvádí příslušnost k Ondřejovu. Na nejlépe přístupném místě ze západní strany je chránil příkop s náznakem valu. Dnes v tomto prostoru stojí rekreační chaty. Dara Baštová zde nalezla zbytky keramiky a mazanice s otisky prutů, pozůstatky obydlí. Chamská kultura prosperovala v období středního eneolitu, 3200 až 2800 let před Kristem a byla nazvána podle místa prvních nálezů u městečka Cham v Německu. U nás, hlavně v západních Čechách, ji reprezentují výšinná sídliště na skalnatých nebo stolových horách, vzdálených od sebe pouhých 5 až 6 km. Chamská kultura měla dvě vývojové fáze. Lidé starší, původní kultury pronikali z Bavorska přes Šumavu do západních Čech a používali keramiku zdobenou kolečky, trojúhelníky i plastickými pásky. Naproti tomu mladší vývojová etapa chamské kultury je značně poznamenána vlivy sousední, severovýchodní řivnáčské kultury, která přinesla hlavně kulovité amfory. Kromě keramiky se mezi nálezy objevují kamenné sekerky, některé dovezené až ze vzdálených míst Švábského a Franského Jury. Dokládají vyspělé formy dálkového obchodu. Kamenné nálezy doplňují kostěné hroty šipek, kosti dobytka i lovných zvířat a také kamenná drtidla na obilí a hliněné přesleny i závaží tkalcovského stavu. Lidé této kultury se živili hlavně pastevectvím a ze Šumavy mají archeologové díky pylové analýze doklady o pěstování žita a protože nejsou známy hrobové nálezy, je pravděpodobné, že své zemřelé pohřbívali žárovým způsobem. Dodnes badatelé nejsou jednotní v názoru na zánik chámské kultury, možná plynule přešla až do mohylové kultury střední doby bronzové.