Zaniklý hrad z 1. pol. 14. století. Koncem 15. stol. připojen k Žebráku, před r. 1495 ke Komárovu. Po ztrátě rezidenční funkce opuštěn, r. 1543 pustý. V novověku v areálu postaven velký ovčín, na přel. 19. a 20. stol. hranolová věž – rozhledna.
Hlavní obrázek místa
pohled od západu
© Pavel Zany Komárek 16. 4. 2010
Hrádek u Záluží, respektive místo, kde stával, nalezeneme na návrší, k němuž se dostaneme po cestě odbočující východním směrem od komunikace Záluží - Osek. Z dálky nás upoutá romantická rozhledna, viditelná i z vlaku na trati Praha - Plzeň. Hradní pahorek leží na červené turistické značce Hořovice - Mýto - Strašice přibližně uprostřed mezi železničními stanicemi Hořovice a Cerhovice. Vlastní budovy na lokalitě včetně věže jsou nepřístupné, lze se však dostat ke zbytkům vodárny, kde byly dříve archeologickými výzkumy doloženy zbytky zdí.
Jan Kořán (doplněno redakci), 30.8. 2006
popis

Novodobé změny zcela setřely podobu hradu. Ještě A. Sedláček zde viděl zbytky příčného příkopu a čelní hradby, v nerovné vnitřní ploše zaznamenal četné prohlubně, snad zbytky původní zástavby, ze které byla vykopána vstupní šíje (snad do sklepa) s portálem. Při stavbě vodárny roku 1954 došlo k výrazným terénním zásahům ve východní části areálu, které byly naštěstí dokumentovány J. Maličkým. Bylo zachyceno čelo a část bočních stěn zděné budovy, průběh příkopu a archeologický materiál datovatelný rámcově do 15. století.

Zany, 6.7. 2010

historie

Hrad Hrádek stával na mírné vyvýšenině mezi Osekem a Zálužím, na místě blíže neurčeného hradiště; jeho držitel Zbyněk ze Záluží zemřel asi r. 1358. Jméno hradu „Hrádek u Zálužic“ se však objevuje poprvé až v r. 1510. V r. 1377 zde seděl Markvart ze Záluží, který pocházel z rodu Sulislavců a byl vnukem Oldřicha z Valdeka. Někdy na sklonku 15. století se Hrádek stal součástí žebráckého panství, jehož držiteli byli (asi od r. 1484) páni z Gutštejna. Po Gutštejnech, před r. 1495, dostali Hrádek do dědičného vlastnictví od krále Vladislava II. Jan a Kunata Pešíkové z Komárova. Tak se stal Hrádek součástí komárovského statku – byl opuštěn, neboť držitelé statku sídlili v komárovském hradě a záhy zpustl. Jako pustý se uvádí v r. 1543, kdy byl jeho držitelem Jan mladší Pešík z Komárova, a naposledy ještě r. 1586. Z hradu se dochovaly zbytky příkopů a zdivo, které bylo odhaleno při výkopech pro vodovod po r.…  číst dále

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985, 27.1. 2005

Další texty historie

Půdorys místa

Soukres situace na základní mapě se zaměřením záchranného výzkumu J. Maličkého, 1 - obrys jámy průmyslové vodárny; 2 - v jámě zachycené zdivo; 3 - řez výplní příkopu ve stěnách jámy; 4 - rekonstruovaný průběh příkopu v prostoru jámy; 5 - novověká zástavba
© T. Durdík - Ilustrovaná encyklopedie českých hradů - Libri, Praha 2000
Obrázek Obrázek Obrázek
Středočeský kraj,  Beroun  (BE), Záluží

Místa v okolí

 sloup odsouzenců
 Komárov
 synagoga
 kostel sv. Martina
 Hořovice
 kostel sv. Jiljí
 Hořovice
 Doubravka
 Třenická hora
 Tihava
 kostel sv. Rocha
 kostel sv. Vavřince
 pivovar
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Mikuláše
 Žebrák
 židovský hřbitov
 Újezdec
 Točník
 Valdek
 větrný mlýn
 Otmíče
 Ostrý
 kostel sv. Václava
 Záhorsko
 kostel sv. Mikuláše
 Zbiroh
 kostel sv. Ondřeje
 Lochovice
 Lochovice
 Řebřík
 kostel sv. Štěpána
 Plešivec
 Jince
 kostel sv. Mikuláše
 kaple sv. Anny
 Rovný
 Libomyšl
 muzeum Výtopna Zdice
 židovský hřbitov
 Strašice
 Neumětely
 Šemíkův pomník
 kostel sv. Vavřince
 kaple se zvoničkou
 Radeč
 mariánský sloup
 Drahlín
 Neumětely
 Ostrovecký mlýn
 Terešov
 Chlukov
 kostel sv. Mikuláše
 židovský hřbitov
 sladovna
 Hrad na Babské skále
 Hluboš
 Tmaň
 Tři Trubky
 rozhledna Máminka
 Skryjská jezírka
 Vimberk
 kaple
 Popovice
 kostel sv. Jiří
 Suchomasty
 kaple sv. Blažeje
 kostel sv. Tomáše
 Kotýz
 Podmokly
 Buková u Příbramě
 Pičín
 Koněpruské jeskyně
 Prašný Újezd
 vodní hamr
 Králův Dvůr
 Švédský most
 Zvíkovec
 židovský hřbitov
 Děd
 Městská hora
 děkanství
 Muzeum Českého krasu
Základní informace místa
ID místa: 359
Typ místa: hrad
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 6.7.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama