Zaniklý hrad z 1. pol. 14. století. Koncem 15. stol. připojen k Žebráku, před r. 1495 ke Komárovu. Po ztrátě rezidenční funkce opuštěn, r. 1543 pustý. V novověku v areálu postaven velký ovčín, na přel. 19. a 20. stol. hranolová věž – rozhledna.
Hrádek u Záluží, respektive místo, kde stával, nalezeneme na návrší, k němuž se dostaneme po cestě odbočující východním směrem od komunikace Záluží - Osek. Z dálky nás upoutá romantická rozhledna, viditelná i z vlaku na trati Praha - Plzeň. Hradní pahorek leží na červené turistické značce Hořovice - Mýto - Strašice přibližně uprostřed mezi železničními stanicemi Hořovice a Cerhovice. Vlastní budovy na lokalitě včetně věže jsou nepřístupné, lze se však dostat ke zbytkům vodárny, kde byly dříve archeologickými výzkumy doloženy zbytky zdí.
Jan Kořán (doplněno redakci), 30.8. 2006
popis
Novodobé změny zcela setřely podobu hradu. Ještě A. Sedláček zde viděl zbytky příčného příkopu a čelní hradby, v nerovné vnitřní ploše zaznamenal četné prohlubně, snad zbytky původní zástavby, ze které byla vykopána vstupní šíje (snad do sklepa) s portálem. Při stavbě vodárny roku 1954 došlo k výrazným terénním zásahům ve východní části areálu, které byly naštěstí dokumentovány J. Maličkým. Bylo zachyceno čelo a část bočních stěn zděné budovy, průběh příkopu a archeologický materiál datovatelný rámcově do 15. století.
Zany, 6.7. 2010
historie
Hrad Hrádek stával na mírné vyvýšenině mezi Osekem a Zálužím, na místě blíže neurčeného hradiště; jeho držitel Zbyněk ze Záluží zemřel asi r. 1358. Jméno hradu „Hrádek u Zálužic“ se však objevuje poprvé až v r. 1510. V r. 1377 zde seděl Markvart ze Záluží, který pocházel z rodu Sulislavců a byl vnukem Oldřicha z Valdeka. Někdy na sklonku 15. století se Hrádek stal součástí žebráckého panství, jehož držiteli byli (asi od r. 1484) páni z Gutštejna. Po Gutštejnech, před r. 1495, dostali Hrádek do dědičného vlastnictví od krále Vladislava II. Jan a Kunata Pešíkové z Komárova. Tak se stal Hrádek součástí komárovského statku – byl opuštěn, neboť držitelé statku sídlili v komárovském hradě a záhy zpustl. Jako pustý se uvádí v r. 1543, kdy byl jeho držitelem Jan mladší Pešík z Komárova, a naposledy ještě r. 1586. Z hradu se dochovaly zbytky příkopů a zdivo, které bylo odhaleno při výkopech pro vodovod po r.…
číst dále
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985, 27.1. 2005