Gotická tvrz v Týništi ze 14. století, R. 1378 Týniště připojeno ke Žluticím, od té doby sídlem manů žlutické vrchnosti. Od konce 16. století opět samostatným statkem, r. 1630 opět připojena ke Žluticím, poté pohlcena hospodářským dvorem dochovaným ve zříceninách na návsi nedaleko kaple.
Tvrz v Týništi stávala na východní straně návsi v těsném sousedství kaple. První zmínka o ní je z roku 1378, kdy ji jakýsi Protiva prodal, spolu se sousední obcí Luka, Borešovi V. z Rýzmburka, který ji připojil ke Žluticím. Příslušník starého panského rodu Boreš tak dal vzniknout drobnému manství, na kterém se pak vystřídala řada manů. Jedním z nich byl v letech 1394 až 1404 Štěpánek, následovaný Erhartem z Libnova (1408), pak Bořivoj (1456), dalším v řadě byl Jan z Ejstebna-Stebna (1467). I v 16. století se na lenním statku střídali další leníci - r. 1523 byl držitelem Baltazarem Frankengrunerem z Frankengrunu a z Kyšperku a 1581 Kašpar stejného jména a predikátu. Ten ale Týniště spolu s tvrzí a poplužním dvorem prodal Janu Jindřichu Prollhoferovi z Purkedrsdorfu, jeho syn Jan Jindřich Fabián ji roku 1605 prodal Štěpánu Šlikovi z Holíče. Brzy potom Týniště získal zpět, ale jeho syn Jindřich Jan prodal svým sestrám. Jedna ze sester, Magdalena Prollhoferová je prodala roku 1630 Adamu Kokořovcovi, který Týniště připojil ke Žluticím. Tvrz ale již v této době ztratila své opodstatnění a byla pohlcena hospodářskými budovami zemědělského dvora. Neztratila se naštěstí celá, protože byla zachována, částečně přestavěná, na čtvercovém půdorysu spolu s masivními opěrnými pilíři na západním nároží. Přestavbu potvrzují architektonické prvky gotického ostění použité ve zdivu a také gotický portál v přízemí.
Prudký Martin, 1.1. 2015
