důl Mauritius

Jedná se o nejslavnější cínový důl Krušných hor. V obslužném domku prohlídkové štoly Kryštof vám budou zapůjčeny helmy, svítilny, holínky a pláště. Z obslužného domku vede schodiště na úroveň štoly Kryštof (12 výškových metrů). Prohlídka v samotné štole trvá zhruba 1 hodinu, trasa má délku kolem 400 m a vede převážně po rovné počvě (pochozí podlaze štoly). Během prohlídky je možné vidět samotnou štolu i navazující dobývky a na konci velkou dobývací komoru. Ve štole jsou umístěny informační tabule a figuríny horníků v dobovém oblečení. Jedné prohlídky se může zúčastnit nejvýše 12 osob. Podzemní prostory bývalého dolu Mauritius jsou biotopem několika druhů netopýrů, především netopýra velkého a netopýra černého. Štola Kryštof je jednou z nejstarších štol dolu Mauritius. Začátek její ražby spadá již do druhé poloviny 16. století a využívána byla přes 200 let. Štola se do dnešních dnů dochovala v původním stavu, a slouží tak jako názorná učebnice ražby důlních děl a dobývacích metod užívaných od 16. do 18. století. Pro návštěvníky je zpřístupněno 13 metrů vysokým kovovým schodištěm zabudovaným do jámy dolu Mauritius. Vlastní prohlídková trasa ve štole měří více než 400 metrů (tam a zpět) a zahrnuje celkem 11 zastávek. Během cesty návštěvníci spatří úseky ražené ručně pomocí želízka a mlátku i partie rozšiřované pomocí sázení ohněm, narazí na několik krátkých odboček, hloubení a nadpatrových chodeb a setkají se také s figurínami horníků v dobovém provedení. Hlavní atrakcí celé trasy je ohromná podzemní komora na konci štoly – dobývka o délce 65 metrů, šířce 4–9 metrů a výšce v průměru patnáct, ale někde i 25 metrů, tedy o metr víc, než měří například rozhledna na Klínovci. Součástí prohlídky komory je i působivá audiovizuální projekce. Od 16. století byla na Hřebečné kromě dolu Mauritius (nazývaného podle prvního majitele též Behrův důl) v provozu i řada dalších, především pak Červený důl (Rote Grube). V něm však těžba skončila již v 18. století a dnes po něm zbyly obrovské propadliny na návrší mezi Hřebečnou a Bludnou. Mauritius se naopak ve druhé polovině 18. století vzepjal ke druhé konjunktuře, která trvala až do přelomu 18. a 19. století. Koncem 19. a počátkem 20. století důl vlastnili zahraniční těžaři, kteří jej vybavili moderní důlní a úpravárenskou technologií. I přes vysoké investice se však těžba naplno nerozběhla, stejně jako při nepříliš zdařilém posledním pokusu, který zde provedla od léta 1942 do listopadu 1944 německá společnost Sachsenerz. Mauritius, který tenkrát ještě nesl název Behrův důl po svém zakladateli, nebyl jediným dolem v regionu. Obrovský význam měl také sousední důl Rote Grube, k jehož propadlině můžete od Mauritia dojít po červené značce (necelé 2 km). Najdete tam také turisty oblíbené občerstvení U Červené jámy, originální kamenný domek s milou obsluhou. Mauritius byl největším cínovým dolem na české straně Krušnohoří, v provozu s přestávkami 400 let. Svůj plný potenciál ale ukázal až v 18. století, v době, kdy jeho sousedovi naopak začínal docházet dech. V té době už se skutečně jmenoval Mauritius, na počest katolického kněze a mučedníka sv. Moritze. Snad proto, že Moritz (česky Mořic) byl mimo jiné také ochráncem koní a Hřebečná měla tehdy německý název Hengst, tedy hřebec. O zpřístupnění štoly Kryštof se zasloužil zejména Spolek přátel dolu Sv. Mauritius, který má lví podíl i na tom, že je nyní z dolu národní kulturní památka. Štolu lze navštívit od začátku května do konce září. Celoročně je tu stálá teplota 7 °C, na což je třeba myslet i uprostřed parného léta. Před samotným vstupem do štoly návštěvníci vyfasují helmu, plášť a holínky. Nutná je předchozí rezervace prohlídek na www.dulmauritius.cz nebo v Infocentru v Abertamech..

let 20. století. Od r. 1964 je chráněn jako kulturní památka a v r. 2014 byl zapsán na seznam národních kulturních památek. Od stejného roku je část dolu zpřístupněna veřejnosti. Součástí památkově chráněného areálu dolu je také sousední Červená jáma. V r. 2019 byl region Abertamy-Horní Blatná-Boží Dar zapsán jako součást Hornické krajiny Erzgebirge/Krušnohoří do seznamu památek UNESCO. Ložisko cínové rudy bylo těženo od 16. století soustavou mělkých šachet, které se později staly součástí dolu Mauritius, který se v té době jmenoval podle prvního majitele Behrův důl. Šachta dolu postupně dosáhla hloubky 84 metrů, kde na ni navazovala dědičná štola Blasius, které zajišťovala odvodňování dolu. Na povrchu na šachtu navazovaly drtírny rudy, cínová a arsenová huť, kovárna a další provozy. Do počátku 17. století se v dole vytěžilo nejméně 8 000 tun cínu. Po třicetileté válce došlo k poklesu těžby, ale na rozdíl od jiných dolů v okolí těžba pokračovala a v období 1751–1810 zde bylo získáno 1 200 tun cínu. Po r. 1795 však roční produkce poklesla na pouhých pět až deset tun cínu ročně. V r. 1878 bylo zmodernizováno vybavení a zavedena elektřina, přesto však výsledky těžby nesplnily očekávání a r. 1891 byl pravidelný provoz dolu ukončen. V r. 1936 prodalo Abertamské těžařstvo důl Mauritius britské společnosti British Continental Mining. Ta jej však musela po připojení Sudet k nacistickému Německu postoupit německé těžařské společnosti. Teprve během 2. světové války byla v letech 1941–1944 jáma Mauritius prohloubena do hloubky 145 metrů, ale k znovuzahájení těžby již nedošlo a práce byly ukončeny v listopadu 1944. Podle poválečného geologického průzkumu představují nevytěžené zásoby asi 26 tisíc tun rudy s průměrným obsahem 0,79 % cínu, ze kterých by bylo možné získat 200 tun čistého kovu. Rudy těžené v minulosti však obsahovaly 2–4 % a ve výjimečných případech, tzv. handštánech, až 20 % cínu. V r. 2008 začalo město Abertamy odkrývat ústí štoly Kryštof a o dva roky později začalo s pracemi, které ji umožnily zpřístupnit veřejnosti. V podzemí je možné pozorovat ručně raženou štolu a stopy odlamování horniny metodou sázení ohněm. Štola je dlouhá 272 metrů a ústí do rozsáhlé komory dlouhé 65 metrů, široké 4–9 metrů a vysoké 15–25 metrů. Na povrchu na ni navazuje Schneppova pinka. Ústí štoly Kryštof leží na červeně značené turistické trase z Hřebečné do Božího Daru a na trase naučné stezky..