
O opevněné tvrzi se ve středověkých písemných pramenech výslovně nehovoří, pouze o poplužním dvoře. Přesto jsou dochované relikty svědectvím její dávné existence. Pozůstatky dosud najdeme v jižní části vsi. Tvrziště je nápadné skupinou vzrostlých listnatých stromů a také tím, že na něm stojí kaplička Ta je novodobá z r. 1939; válečné události jí nedovolily vysvěcení a tak neměla patrona. V pozdějších materiálech je označována jako kaple Panny Marie (viz např. wikipedie). Jádro tvrziště tvoří nízká obdélná vyvýšenina; zatímco na severovýchodě vystupuje nad dno příkopu až o 2,5 m, na jihu a na jihozápadě se rozdíl s okolním terénem téměř ztrácí. Na celém povrchu tvrziště se nezachovaly žádné stopy někdejší zástavby ani vnitřního členění. Tvrz byla původně od severu chráněna rybníčkem a na zbývajících stranách vodním příkopem. Rybníček existuje dosud, mělký zamokřený příkop na východní straně a na jižní straně jen jako málo patrná… číst dále
Osídlení v oblasti Kněžeklad existovalo již v raném 13. století, jak tomu nasvědčují nálezy keramiky. Od středověku bývala ves rozdělena mezi několik vrchností; zatímco jedna část náležela k vltavotýnskému panství, druhá se již r. 1318 nacházela v rukou žimutických vladyků, kteří sídlili na tamější tvrzi. Přesto si někteří příslušníci rodu založili v Kněžekladech nevelké opevněné sídlo. Vzniklo nejpozději ve druhé třetině 14. století, protože r. 1365 je v písemných pramenech připomínán Bohuslav z Kněžeklad. Tvrz neměla dlouhého trvání; jako poslední majitel spojil s kněžekladským sídlem závěr života Držkraj, který je spojen s predikátem z Kněžeklad od r. 1407 a který zde také zemřel v r. 1412. Kněžeklady pak připadly kraselovským vladykům, kteří sídlili na Žimuticích. Zdejší drobné šlechtické sídlo tak zaniklo.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.