tvrz Dolní Kněžeklady

pohled na tvrziště od severovýchodu

© Jaroslav Špiroch, 07/2017

Pro vložení obrázku se přihlašte

O opevněné tvrzi se ve středověkých písemných pramenech výslovně nehovoří, pouze o poplužním dvoře. Přesto jsou dochované relikty svědectvím její dávné existence. Pozůstatky dosud najdeme v jižní části vsi. Tvrziště je nápadné skupinou vzrostlých listnatých stromů a také tím, že na něm stojí kaplička Ta je novodobá z r. 1939; válečné události jí nedovolily vysvěcení a tak neměla patrona. V pozdějších materiálech je označována jako kaple Panny Marie (viz např. wikipedie). Jádro tvrziště tvoří nízká obdélná vyvýšenina; zatímco na severovýchodě vystupuje nad dno příkopu až o 2,5 m, na jihu a na jihozápadě se rozdíl s okolním terénem téměř ztrácí. Na celém povrchu tvrziště se nezachovaly žádné stopy někdejší zástavby ani vnitřního členění. Tvrz byla původně od severu chráněna rybníčkem a na zbývajících stranách vodním příkopem. Rybníček existuje dosud, mělký zamokřený příkop na východní straně a na jižní straně jen jako málo patrná…  číst dále

Osídlení v oblasti Kněžeklad existovalo již v raném 13. století, jak tomu nasvědčují nálezy keramiky. Od středověku bývala ves rozdělena mezi několik vrchností; zatímco jedna část náležela k vltavotýnskému panství, druhá se již r. 1318 nacházela v rukou žimutických vladyků, kteří sídlili na tamější tvrzi. Přesto si někteří příslušníci rodu založili v Kněžekladech nevelké opevněné sídlo. Vzniklo nejpozději ve druhé třetině 14. století, protože r. 1365 je v písemných pramenech připomínán Bohuslav z Kněžeklad. Tvrz neměla dlouhého trvání; jako poslední majitel spojil s kněžekladským sídlem závěr života Držkraj, který je spojen s predikátem z Kněžeklad od r. 1407 a který zde také zemřel v r. 1412. Kněžeklady pak připadly kraselovským vladykům, kteří sídlili na Žimuticích. Zdejší drobné šlechtické sídlo tak zaniklo.

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

71 Písecko

76 Táborsko jih a střední Lužnice

Cykloturistické mapy, Kartografie

38 Táborsko, dolní Lužnice

40 Českobudějovicko, Hluboká nad Vltavou

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

146 Písecko. Vodňansko

148 Třeboňsko. střední Lužnice