pohled na tvrziště od severovýchodu
© Jaroslav Špiroch, 07/2017
Malá ves Dolní Kněžeklady asi s 30 obyvateli je prvně písemně zmíněna r. 1318. Nyní je místní částí obce Horní Kněžeklady. Zajímavé však je, že obě tyto části leží v katastrálním území Štipoklasy, které tvoří třetí místní část. Dolní Kněžeklady se nacházejí jihovýchodně od Týna nad Vltavou a asi 2 km jihozápadně od Žimutic na silnici II/147. Neprocházejí tudy žádné turisticky značené trasy.
Dolní Kněžeklady jsou malá vesnice, část obce Horní Kněžeklady ( 1 km na severovýchod od ní) v okrese České Budějovice. První písemná zmínka je z roku 1318. Nejstarší historie je spojena se zdejší tvrzí, na jejímž místě stojí nynější kaple Panny Marie. ...Vesnice má autobusové spojení a kolem ní prochází cyklistická stezka č. 1133..
O opevněné tvrzi se ve středověkých písemných pramenech výslovně nehovoří, pouze o poplužním dvoře. Přesto jsou dochované relikty svědectvím její dávné existence. ...Pozůstatky dosud najdeme v jižní
části vsi. Tvrziště je nápadné skupinou vzrostlých listnatých stromů a také tím, že na něm stojí kaple Ta je novodobá z r. 1933; válečné události jí nedovolily vysvěcení a tak neměla patrona. V pozdějších materiálech je označována jako kaple Panny Marie (viz např. wikipedie). Jádro tvrziště tvoří nízká obdélná vyvýšenina; zatímco na severovýchodě vystupuje nad dno příkopu až o 2,5 m, na jihu a na jihozápadě se rozdíl s okolním terénem téměř ztrácí. Na celém povrchu tvrziště se nezachovaly žádné stopy někdejší zástavby ani vnitřního členění. Tvrz byla původně od severu chráněna rybníčkem a na zbývajících stranách vodním příkopem. Rybníček existuje dosud, mělký zamokřený příkop na východní straně a na jižní straně jen jako málo patrná sníženina. Na západní straně byl příkop zavezen zčásti při úpravě vstupu ke kapličce a zčásti se zachoval ve formě rybničního výběžku, zdeformovaného v nedávné době betonovým obložením..
Osídlení v oblasti Kněžeklad existovalo již v raném 13. století, jak tomu nasvědčují nálezy keramiky. Od středověku bývala ves rozdělena mezi několik vrchností; zatímco jedna část náležela k vltavotýnskému panství, druhá se již r. 1318 nacházela v rukou žimutických vladyků, kteří sídlili na tamější tvrzi. ...Přesto si někteří příslušníci rodu založili v Kněžekladech nevelké opevněné sídlo. Vzniklo nejpozději ve druhé třetině 14. století, protože r. 1365 je v písemných pramenech připomínán Bohuslav z Kněžeklad. Tvrz neměla dlouhého trvání; jako poslední majitel spojil s kněžekladským sídlem závěr života Držkraj, který je spojen s predikátem z Kněžeklad od r. 1407 a který zde také zemřel v r. 1412. Kněžeklady pak připadly kraselovským vladykům, kteří sídlili na Žimuticích. Zdejší drobné šlechtické sídlo tak zaniklo..
