© Milan Caha 05/2010
Hořovickou kapli Panny Marie Loretánské (Loretu) nechal postavit v 17. století Bernard Ignác Martinic po návratu ze své římské pouti. Jejího dokončení se však nedožil. Dokončena byla až za jeho dcery Terezie Františky a vysvěcena byla v roce 1690 (podle jiných pramenů až 1697). Jednoduchá obdélná stavba je opatřena drobným oknem a vchody ozdobenými prostými kamennými portály. Oltář prošel barokní úpravou na počátku 18. století.
Svatá chýše v Loretěpřevézt do Itálie papež. Svatá chýše se brzy po smrti Panny Marie stala uctívanou relikvií; byla však hodně poničena po vpádu Saracénů do Palestiny. Od 16. do 18. stol. se budování napodobenin Svaté chýše, označovaných jako lorety, šířilo v katolických zemích Evropy. V pobělohorské době souviselo zakládání kaplí také se snahou o posílení mariánského kultu. Většina loret na českém území vychází ze vzoru úpravy Svaté chýše v Loretu ital. arch. Donata Bramanteho - v čelní stěně je malé okno, v podélných stěnách vedle sebe jsou dva vchody a vnější stěny bývají ozdobeny reliéfy s výjevy z loretánské legendy. Mnoho loret ale zůstalo i bez výzdoby, pouze ve strohé podobě. Některé kaple mají uměle vytvořenou trhlinu, kde jsou někdy i uvolněné cihly. Tato úprava odkazuje na legendu, podle které do Svaté chýše v Loretu uhodil blesk, ale místa na kterých byla namalována Panna Maria zůstala nepoškozena.
Loretánská legenda
|
Přihlášení |
