
Kostel byl jednolodní, s obdélným půdorysem a užším obdélným trojboce uzavřeným kněžištěm. Před západním průčelím byla hranolová zvonová věž. Loď byla plochostropá, od presbytáře oddělena polokruhovým triumfálním obloukem. Zařízení kostela bylo barokní, převážně z počátku 18. století, doplněné mobiliářem z konce 17. století. Ve věži býval zvon z roku 1868 a dva zvony z roku 1928.
V roce 1786 při ní byla zřízena lokálie a Louka získala vlastního kněze. Farnost zde vznikla v roce 1788, kdy byla v Louce postavena pozdně barokní budova fary. V letech 1850-1853 byla kaple přestavěna na pseudorománský farní kostel. Po odsunu německých obyvatel kostel začal chátrat. V roce 1950 byla Louka začleněna do vojenského výcvikového prostoru Prameny a kostel byl zrušen. Po roce 1960 budova kostela sloužila jako seník státního statku. Kostel nebyl nadále udržován a v roce 1987 byl zbořen..