Zděná cihlová kaple na kamenné podezdívce obdélného tvaru s rovným závěrem z přelomu 19. a 20. století stála v dnes téměř zaniklé vsi Valov (Wohlau) na úpatí Doupovských hor. Po 2. svět. válce přestala být používána k církevním účelům. Byla upravena na kůlnu, sloužící k uložení zahradního nářadí.
První písemná zmínka o vsi Valov pochází z dokumentů týkajících se pozůstalosti Radimka z Valova z roku 1381. Ve vsi stávala tvrz (dnes zaniklá beze stop), zmiňovaná roku 1542. Roku 1620 byla tvrz spolu s hospodářským dvorem vypleněna a vypálena Holkovými polskými žoldnéři v císařských službách. Znovu je Valov uváděn až roku 1748 v Tereziánském katastru. Farou patřila ves ke kostelu sv. Linharta v Údrči a měla jen 17 farníků. Roku 1834 byl zdejší dvůr rozdělen a vznikly zde dvě vsi. Dolní Valov při cestě do Doupova a kilometr vzdálený Horní Valov, ležící poblíž zdejšího rybníka. V roce 1895 měly obě části dohromady 90 obyvatel v 16 domech, roku 1947 zde žilo 52 lidí. Dnes je Dolním Valově jeden obydlený dům č.p. 29, Horní Valov zanikl zcela. Dnes je součástí obce Bražec. Nevede sem žádná značená turistická trasa. Nejbližší hromadná doprava je v Bražci.
Milan Caha, 2.6. 2025
Zděná cihlová kaple na kamenné podezívce obdélného tvaru, s rovným závěrem, byla vystavěna někdy na přelomu 19. a 20. století uprostřed (dnes téměř zaniklé) vesnice Dolní Valov (Unter-Wohlau). Spadla do údrčské farnosti při kostele sv. Linharta. Po odsunu německého obyvatelstva a začlenění vsi do Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 přestala být používána jako sakrální stavba. Majitelé sousední nemovitosti si ji upravili na kůlnu, sloužící k uložení zahradního nářadí. Dnes je zchátralá a jako kůlna slouží dodnes.
Milan Caha, 2.6. 2025
