
Brána Zvonice uzavírá Havlíčkovu ulici a je organicky spojená s kostelem sv. Mikuláše. Dnešní podoba věže je výsledkem barokních úprav. Valeně zaklenutý průjezd ve zvýšeném přízemí zvýrazňuje na vstupní straně městský znak z roku 1707, od náměstí pak velkou nikou se sochou sv. Václava z téhož roku.
Od přízemí jsou vystupující římsou oddělena dvě horní patra mající v obou průčelích shodná barokní oblouková okna, v nárožích jsou zdobená dekorativním armováním. Valbová střecha je ve středu hřebene korunována lucernou zakončenou křížkem.
S kostelem sv. Mikuláše spojuje jednopatrový krček se strohým průčelím bez ozdob a drobným valeně zaklenutým průchodem pro pěší v přízemí.
Nejstarší písemná zpráva o Jaroměři pochází z r. 1126. Jako město královské město vzniklo zřejmě za krále Přemysla Otakara II. na místě původního hradiště. Listinou z roku 1307 byla Jaroměři potvrzena městská práva a zároveň od této doby patřila k věnným městům českých královen. Barokní zvonice stojí v místech, kde od 14. století stávala brána městského opevnění. Při stavbě zvonice bylo snad využito i zdivo brány, bez podrobnějšího průzkumu to však nelze potvrdit. Směrodatná není ani existence průjezdu v přízemí, vzhledem k nutnosti propojení městského centra s východním předměstím a omezenému prostoru je vedení komunikace průjezdem hranolové věže jedinou možností. Věž těsně přiléhá ke kostelu sv. Mikuláše. V průběhu staletí byla věž několikrát upravována. V období baroka byla ze strany odvrácené od města doplněna městským znakem a na straně z města doplněna sochou sv. Václava..