Raně barokní sloup se sochou sv. Alžběty z první třetiny 17. století dala postavit hraběnka Elisabetha z Kokořova, rozená Seydlic ze Schönfeldu. Po roce 1945 sloup chátral. Při výstavbě panelového sídliště byl odstraněn z původního místa a na počátku 21. století byl obnoven na novém místě nedaleko městského muzea.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 08/2019
Žlutice jsou městem s bohatstvím památek a dalších turisticky přitažlivých míst. První písemná zmínka o nich je z roku 1140. Od 13. století patřily pánům z Rýzmburka, největšího rozkvětu však dosáhly za vlastnictví husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic. Město lze snadno navštívit hromadnou dopravou (je zde i železniční stanice), autem se do města lze dostat ze severu ze silnice na Karlovy Vary nebo z jihu ze severního Plzeňska. Městem prochází několik značených turistických tras, cyklotras a je tu i několik naučných stezek. Na náměstí je místní muzeum a informační centrum.
7.9. 2019
popis

popis

Pískovcová socha o výšce 1,14 m zobrazuje korunovanou světici v dlouhém oděvu s pláštěm sepnutým na prsou. Levá ruka přidržuje lem pláště, pravá ruka ohnutá v lokti je dochována jen v torzu, bez atributů (při restaurování byla doplněna). Socha stojí na sloupu s jednostupňovým podstavcem a hranolovým soklem s erbem patně rodu Kokořovců z Kokořova na čelní straně. Sloup je válcový zakončený torzem původní hlavice.

Zany (podle Památkového katalogu https://www.pamatkovykatalog.cz/sloup-se-sochou-sv-alzbety-durynske-14492841), 3.1. 2020

historie

Sloup se sochou sv. Alžběty (případně sv. Apolonie, Kateřiny či Barbory – vzhledem k absenci původních atributů a písemných zpráv je určení nejasné) z první třetiny 17. století dala postavit hraběnka Elisabetha Seydlic ze Schönfeldu, manželka majitele zdejšího panství Adama Jiřího Kokořovce z Kokořova. Jedná se o jednu z nejstarších dochovaných sochařských prací ve Žluticích. Původně stával u domu č. p. 272 v prodloužení Chýšské ulice při cestě k hostinci v Lomnici. Po roce 1945 nebyl udržován, přestože byl v roce 1964 vyhlášen kulturní památkou. Při výstavbě panelového sídliště na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století byl odstraněn z původního místa. Socha byla uložena v lapidáriu muzea a poškozený sloup dlouho ležel ve farní zahradě. Na počátku 21. století byl sloup renovován a postaven na novém místě nedaleko městského muzea.

Milan Caha (zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz ), 7.9. 2019

Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV), Žlutice

Místa v okolí

 Žlutice
 radnice
 Panský dům
 Žlutice – MPZ
 kašna
 Kokořovský dvůr
 synagoga
 fara
 Mazanec
 kaple sv. Kříže
 Nevděk
 Kunzova muka
 kostel sv. Mikuláše
 Bílá boží muka
 kaple Panny Marie
 Tuchtova kaple
 kaple
 návesní kaple
 kostel sv. Kříže
 kaple Panny Marie
 Čichalovský mlýn
 kaple Kaina a Ábela
 Vladař
 Blažkův mlýn
 smírčí kříž
 kaple Panny Marie
 kaple Panny Marie
 kaple
 Štědrá
 Budov
 Štědrá
 Ratibořský mlýn
 kaple Panny Marie
 Chyše
 Budov
 Verušičky
 kaple sv. Anny
 Týniště
 synagoga
 zámecký pivovar
 Chyše
 kašna
 městské opevnění
 Údrč
 Údrč
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Leonarda
 Luka
 kostel sv. Vavřince
 židovský hřbitov
 Brložec
 kaple sv. Václava
 kaple sv. Anny
 Podštěly
 Prohořský hrádek
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Vavřince
 Libkovice
 bývalá rychta
 Jablonná
 Vlkošov
 Kostrčany
 kostel sv. Václava
 bývalá fara
 radnice
 Sychrov
 Hartenštejn
 neogotická studna
 kašna
 Hoppova kaple
 Bochov
 židovský hřbitov
 kaple Panny Marie z Re
 Loreta
 silniční most
 Hungerberg
 kostel sv. Jakuba
 Rabštejn nad Střelou
 mariánský sloup
 Valeč
 kostel sv. Ondřeje
 Brdo
 kostel sv. Vavřince
 vysílač Krašov
 Manětín – MPZ
 Manětín
 Nečtinský Špičák
 Kotaneč
 kaple sv. Josefa
 kostel sv. Barbory
 Nový Dvůr
 Nečtiny – MPZ
 Skytaly
 kostel sv. Markéty
 kaple sv. Floriána
 Bražec
 Vochlice
 panský dům
 Lina
 mariánský sloup
 radnice
 Mlýnce
 Toužim
 kaple sv. Kříže
 dvůr Kalec
 Budiš
 Preitenstein
 Nečtiny
 kostel sv. Blažeje
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 kostel sv. Víta
 židovský hřbitov
 Kapucín
 Stružná
 Křečov
 kostel sv. Martina
 Černá Hať
 Kamenný Chlum
 Radějov
 Vidhostice
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Mikuláše
 Nepomyšl
 Andělská Hora
 kostel sv. Jakuba
 Šemnická skála
Základní informace místa
ID místa: 14355
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: socha, monument
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 7.9.2019
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama