Vodní nádrž Lučina byla jako vodárenská vybudována na řece Mži západně od Tachova v letech 1970-1975. Vzhledem k účelu jsou její břehy v ochranném pásmu a proto nepřístupné. Hráz dlouhá 183,5 m a vysoká 23,5 m vytvořila na řece jezero o rozloze 86 ha a hloubce až 22 m.
Vodní nádrž Lučina je přehradní nádrž na Mži v Českém lese v okrese Tachov. Byla postavena v letech 1970–1975 jako zdroj pitné vody pro okolí Tachova a pro úpravnu vody ve Stříbře. Vzhledem k jejímu účelu jsou její břehy zahrnuty do ochranného pásma I. stupně a nejsou přístupné. Po severní hranici tohoto pásma vede silnice II/199 spojující Tachov s hraničním přechodem do SRN Pavlův Studenec/Bärnau. Po jižní hranici vede vedlejší silnice z Tachova přes místní část Mýto, která se později spojuje s výše uvedenou silnicí II/199. Příjezdová silnička k hrázi vede z osady Světce (část města Tachov) podél toku Mže. Z podstatné části po ní vede cyklotrasa 2171 a později 2172. Vodní nádrž Lučina se nachází na katastrálním území vsí Mýto (část města Tachov) a Svobodka (část obce Halže).
Jiří Špaček, 6.10. 2022
Přímá, sypaná hráz vodní nádrže Lučina s návodním železobetonovým těsněním je dlouhá 183,5 m a vysoká 23,5 m. Objem nádrže je 5 790 000 m³ a rozloha zatopené plochy dosahuje 86,2 ha. Maximální hloubka je 22 m. Odběr vody umožňuje železobetonový sdružený objekt se šachtovým přelivem, jehož maximální kapacita je 99 m³/s. Dvě spodní výpusti mají maximální kapacitu 10,2 m³/s. Na každé výpusti byla v r. 1996 instalována Bánkiho turbína s celkovým výkonem 150 kW. Na údolních svazích pravého břehu nádrže stávala zaniklá vesnice Lučina, původně zvaná Sorghof. Tato vesnice, kterou se po vysídlení Němců z Československa nepodařilo zcela dosídlit, byla zbořena. Samotná stavba přehrady pak proběhla v letech 1970–1975. Hnědé zabarvení vody je způsobeno vodou přitékající z rašelinišť.
Jiří Špaček, 6.10. 2022