Zřícenina hradu nad jižním břehem Dyje, postaveného v pol. 12. stol. pány z Chiowe (Kaja). Ti jej 1376 prodali rakouskému vévodovi Rudolfu IV. Dobyt Janem a Jindřichem z Lipé, husity, opuštěn koncem 16. stol. Po 1969 postupná obnova, malé museum.
Hlavní obrázek místa
Vstupní brána a hrad od jihu
© Ivan Grisa, 09/2007
Hrad se nachází necelé 2 km vzdušnou čarou jihozápadně od Nového Hrádku (viz heslo), legální pěší cesta mezi oběma objekty je však dlouhá několik desítek kilometrů. Příčinou je režim národních parků Podyjí a Thayatal, který zakazuje chůzi mimo značené cesty. Kolem hradu prochází červená značená cesta z Hardeggu do Mitterretzbachu (obě místa na hranici Česka a Rakouska, přístupná od Čížova, resp. Hnanic, kam jezdí autobusy ze Znojma). Příjezd autem od hraničního přechodu Hnanice-Mitterretzbach do Merkersdorfu, odkud lze sjet až na parkoviště v údolí Chyjského potoka (Kajabach). Hrad sám je vzhledem k úzkému a hlubokému údolí potoka viditelný až těsně před příchodem ke vstupní bráně.
Ivan Grisa , 5.4. 2009
historie

Zřícenina hradu Kaja nad jižním břehem Dyje, postaveného v polovině 12. století pány z Chiowe (Kaja) jako součást obranné linie podél rakousko-moravské hranice. První písemná zmínka 1196. Niklas von Kaja prodal roku 1376 rodinné sídlo rakouskému vévodovi Rudolfu IV. Habsburskému, který jej o 16 let později přenechal majitelům nedalekého Hardeggu. Ti na hradě nebydleli a zanedbávali jeho údržbu, čehož využili Jan a Jindřich z Lipé, kteří z něj koncem 14. století učinili loupeživé hnízdo, ze kterého přepadali vesnice v širokém okolí. Mezi lety 1425–27 jej dobyli husité, poslední rozmach zažil za pánů z Eytzingu, jimž patřil od roku 1430 jako léno. Opuštěn koncem 16. století. Od roku 1945 patří rodu Waldstein-Wartenberg, tedy původně českým Valdštejnům. Ti ho roku 1969 pronajali spolku, který zahájil jeho postupnou obnovu a zřídil zde malé museum.

Ivan Grisa, dle webové stránky www.burgen-austria.com, 5.4. 2009

Komentáře

Rakousko, Dolní Rakousko,

Místa v okolí

 Niederfladnitz
 Hardegg
 Hardegg II
 Hardeggská vyhlídka
 Hardegg III
 Galgen/šibenice
 Čížov
 Fronsburg
 Šobes
 Braitava
 Papírna
 boží muka
 Svatý Kámen
 kostel sv. Volfganga
 sousoší Piety
 Králův stolec
 Lesná
 kostel sv. Linharta
 boží muka
 Ruegers
 jez
 Grundův mlýn
 Mniszkův kříž
 Vranov nad Dyjí
 kostel sv. Zikmunda
 měšťanský dům
 Popice
 socha sv. Floriána
 kaple sv. Josefa
 manufaktura
 boží muka
 malovaný sklep
 Vlčí dvůr
 vodní nádrž Znojmo
 Claryho kříž
 vodní nádrž Vranov
 boží muka
 Oberhöflein
 Vrbkův kámen
 Šenkenberk
 kaple sv. Kateřiny
 Znojmo
 boží muka
 kostel sv. Mikuláše
 židovský hřbitov
 Ugartův palác
 Althanský palác
 znojemské podzemí
 Daunův palác
 kostel sv. Michala
 Radniční věž
 Pražská brána
 Vlkova věž
 Louka
 městské hradby
 Kravsko
 židovský hřbitov
 Louka
 kostel sv. Markéty
 Přímětice
 boží muka
 Plenkovice
 boží muka
 Neudegg
 Červený most
 poklona
 poklona
 poklona
 poklona
 poklona
 kaple sv. Anny
 Chvalovice
 kostel sv. Prokopa
 Únanov
 Oslnovice
 kostel sv. Václava
 Frejštejn
 Lapikus
 Cornštejn
 kaple Panny Marie
 Rumburak
 Plaveč
 Bítov
 Němčičky
 Mikulovice
Kontaktní informace
Burgruine Feste Kaja
2082 Merkersdorf, Oesterreich
Tel: +43(2948)8450
stadtgemeinde@hardegg.gv.at
Základní informace místa
ID místa: 7637
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 16.5.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Příběh hofmistra pražského, arcibiskupa Jana z Jenštejna

Historie

Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku

Miranovy duby připomínají tragédii z doby selského povstání

Historie

Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Naposledy navštívené

reklama