
Malá obec Drahlín se nachází asi 8 km severozápadně od Příbrami. Navštívili jsme ji jednoho mimořádně nevlídného dne (hustá mlha a zima) v polovině listopadu 2003, takže šance doptat se místních, kde přesně se nachází pamětihodnost zakreslená v mapě KČT, byla minimální (venku jsme zastihli pouze jednoho menšího chlapce, který o existenci místní „zříceniny“ neměl tušení). Po opakovaném průjezdu obcí jsme nakonec vytipovali možnou lokalitu přes zahrady, které lemují silnici, a následná obhlídka nám dala za pravdu. Celý prostor byl krátce před naším příchodem vyklučen, což usnadnilo identifikaci, ale vrstva dosud volně ležících větví a pořezaného křoví nám znemožnila lépe dokumentovat překvapivou výšku a strmost valu.
Jak se tam dostat: z malého náměstíčka (a parkoviště) u koloniálu pár kroků úzkou cestou jakoby ven z obce za zahrady a pak doprava pěšinou vedoucí paralelně se silnicí až na místo (to těsně sousedí s místním sportovním areálem, což je patrné z jednoho ze snímků).
Spíše se dá věřit, že název vznikl ze slova drahá, které označuje pozemky pro pastvu dobytka z celé osady či souvislost se slovem drahý ve smyslu je nám drahý. Dle charakteru terénu a zbytků příkopů a valů, taktéž pomístní pojmenování Na Hradišti by svědčilo o tom, že zde mezi lety 600 - 1000 po Kristu tu mohlo existovat sídlo, zřejmě dřevěná, kamenem opevněná tvrz. Jasné důkazy však pro to zatím nejsou. Zato je známo, že v roce 1324 seděl na tvrzi Heřman z Drahlína, předek pánů z Valdeka, kteří vlastnili Liteň. V roce 1390 se Drahlín připomíná jako součást vlastnictví panství Liteň. V roce 1413 koupili tvrz Dobeš z Tmáně a Zdeněk z Podmokel od svých manželek. Tvrz byla pravděpodobně čtvercová s valy a příkopem. Zanikla již v průběhu 15. století a zachoval se z ní jen malý terénní útvar. Od roku 1533 se Drahlín připomíná již jako součást panství hlubošského, takže patřil před třicetiletou válkou Vtelenským z Vtelna a v roce 1623 Bechyňům z Lažan, dále pak Ottingen - Wallersteinům. V 18. stol. ho vlastnili opět Bechyňové z Lažan, poté Hochbergové z Hennersdorfu, jejichž poslední potomek dal panství do loterie, z které je vykoupil kníže Schonberg - Waldenburg v roce 1816. V roce 1835 se stává panství majetkem hraběte Ludvíka de Pourtales.“.
Na tvrzi této seděl r. 1324 Heřman z Drahlína,8) z rodu pánů z Valdeka, jehož potomci měli své hlavní sídlo na Litni. Z té příčiny nacházíme také Drahlín a Sádek r. 1390 jako části téhož statku,9) a r. 1533 patřily již obě ke Hluboši. Tvrz zdejší zanikla asi v 15. století..