Kamberk

Camberga, Caremberk, Karrenberg, Karrenberch, Kamberg či Kamperg
Tvrz plnila správní a obrannou funkci pro oblast těžby zlata. Byla v držení pánů z Landštejna zřejmě v letech 1261-1379. Poté tvrz pustla. 1785 byla tvrz přestavěna, sloužila jako obydlí lokalisty, později jako fara, po znárodnění jako obecní byt.
Hlavní obrázek místa
Jižní pohled - 2004
Celkový pohled na komplex kamberské tvrze z rybníka (zleva: stodola, část s gotickým opevněním, renesanční rizalit, špejchar)
© Emil Netopil 16/05/2003
Obec Kamberk se nachází hodinu cesty automobilem z centra Prahy, mezi obcemi Louňovice pod Blaníkem (5 km) a Mladá Vožice (8 km), prakticky na hranici chráněné krajinné oblasti Blaník. Obcí protéká řeka Blanice, jejímž přehrazením v minulosti vznikl rybník. Budova tvrze se rozkládá na západním konci obce na mírném návrší přímo nad rybníkem (nedaleko splavu) v nadmořské výšce 400 m. Má nepravidelný půdorys, vznikla sjednocením několika samostatných objektů do přízemního dvoukřídlého stavení s nárožním rizalitem a stodolou na západní straně.
Libor Zeman, 27.9. 2005
historie

V místě, které řeka Blanice obtéká velkým obloukem a v jehož blízkém okolí se nacházely větší písčité zlatonosné nánosy, založili němečtí kolonisté havířskou osadu jménem Karrenberg. Poprvé je osada písemně zmiňována roku 1261 jako majetek Sezimy z Landštejna při jeho tvrzi. Tvrz, patřící k nejstarším tvrzím na území Podblanicka, plnila zřejmě správní a obrannou funkci pro celou oblast těžby zlata. V držení významného rodu pánů z Landštejna, který byl jednou z větví Vítkovců nesoucí ve znaku bílou růži na červeném štítě, bylo kamberské zboží zřejmě do roku 1379. Objevení bohatých ložisek zlata a jeho těžba přispívá velkým dílem k bohatství a rozkvětu Českého království v průběhu 13. a 14. století za vlády Přemysla Otakar II., Václava II. a Karla IV.. Ke Kamberku se váží nejstarší písemné zprávy o dolování a o významu zdejších dolů hovoří skutečnost, že osada záhy obdržela německé zřízení na způsob svobodných…  číst dále

Libor Zeman, 27.9. 2005

pověsti

Smrtící bílá paní Šelmberská

Podle pověsti vede ze sklepení kamberské tvrze podzemní chodba do nedaleké zříceniny hradu Šelmberka. Touto chodbou se občas vydává na své výpravy do okolí šelmberská bílá paní. Ta je výjimkou mezi bílými paními na našich hradech, které jsou většinou považovány za hodná strašidla. Podle zkazek to byla za svého života nešťastně zamilovaná dcera hradního pána, která si nemohla vzít toho, koho milovala. Po své smrti se v závisti nad štěstím druhých rozhodla, že když jí byla láska odepřena, nedovolí ani nikomu jinému se mít lépe. Proto se na hrad nebo v jeho okolí nedoporučuje chodit milencům, pokud nechtějí ještě tu noc zemřít, nebo osamoceným zamilovaným lidem přijímat od bílé paní jakékoliv věci. Ty se totiž mohou stát příčinou společné smrti obou zamilovaných. (Ve sklepení kamberské tvrze byly skutečně objeveny dvě zavalené chodby, k setkání s bílou paní prozatím nedošlo.)

Libor Zeman, 27.9. 2005

Půdorys místa

půdorys přízemí
© Libor Zeman, 2005
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Středočeský kraj,  Benešov  (BN), Kamberk

Místa v okolí

 kaple
 Zátiší
 Býkovická skála
 židovský hřbitov
 pivovar
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 Libouň
 Načeradec - zámek
 Načeradec
 Šelmberk
 Zvěstov
 Elbančice
 Velký Blaník
 Kovářka
 Odlochovice
 panský pivovar
 Olešná
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Martina
 Mladá Vožice
 socha sv. Václava
 solnice
 Mladá Vožice
 Ratměřice
 kostel sv. Havla
 Machlov
 Pravonín
 Jankov
 Radvanov
 židovský hřbitov
 Radvanov
 Vítův mlýn
 Nespery
 Vlčkovice
 boží muka sv. Rocha
 Neustupov
 Lukavec
 Těchobuz
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Marka
 zvonice
 špýchar
 židovský hřbitov
 Hacpurek
 kostel sv. Kateřiny
 Bolina
 kostel sv. Jakuba
 Popovice
 Čínský pavilon
 Miličín
 Podblanická galerie
 kostel sv. Jiljí
 Vlašim
 Buchov
 kostel sv. Prokopa
 Domašín
 Miličín
 kostnice
 židovský hřbitov
 Nemyšl
 Polánka
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 Votice
 Vyklantice
 Votice
 sousoší Panny Marie
 Boží hrob
 Vodice
 židovský hřbitov
 Kalamajka
 Bedřichov
 studánka sv. Anny
 kostel Všech svatých
 Olbramovice
 Chotoviny
 židovský hřbitov
 Husův sbor
 panský pivovar
 kostel sv. Václava
 pomník Antonína Sovy
 Šohajův dům
 děkanství
 Trhový Štěpánov
 Pacov
 kostel sv. Barbory
 synagoga
 socha sv. Václava
 židovský hřbitov
 kaple sv. Anny
 boží muka
 Liderovice
 kaplička
Základní informace místa
ID místa: 3482
Typ místa: tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 2.10.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama