
V místě, které řeka Blanice obtéká velkým obloukem a v jehož blízkém okolí se nacházely větší písčité zlatonosné nánosy, založili němečtí kolonisté havířskou osadu jménem Karrenberg. Poprvé je osada písemně zmiňována roku 1261 jako majetek Sezimy z Landštejna při jeho tvrzi. Tvrz, patřící k nejstarším tvrzím na území Podblanicka, plnila zřejmě správní a obrannou funkci pro celou oblast těžby zlata. V držení významného rodu pánů z Landštejna, který byl jednou z větví Vítkovců nesoucí ve znaku bílou růži na červeném štítě, bylo kamberské zboží zřejmě do roku 1379. Objevení bohatých ložisek zlata a jeho těžba přispívá velkým dílem k bohatství a rozkvětu Českého království v průběhu 13. a 14. století za vlády Přemysla Otakar II., Václava II. a Karla IV.. Ke Kamberku se váží nejstarší písemné zprávy o dolování a o významu zdejších dolů hovoří skutečnost, že osada záhy obdržela německé zřízení na způsob svobodných… číst dále
Podle pověsti vede ze sklepení kamberské tvrze podzemní chodba do nedaleké zříceniny hradu Šelmberka. Touto chodbou se občas vydává na své výpravy do okolí šelmberská bílá paní. Ta je výjimkou mezi bílými paními na našich hradech, které jsou většinou považovány za hodná strašidla. Podle zkazek to byla za svého života nešťastně zamilovaná dcera hradního pána, která si nemohla vzít toho, koho milovala. Po své smrti se v závisti nad štěstím druhých rozhodla, že když jí byla láska odepřena, nedovolí ani nikomu jinému se mít lépe. Proto se na hrad nebo v jeho okolí nedoporučuje chodit milencům, pokud nechtějí ještě tu noc zemřít, nebo osamoceným zamilovaným lidem přijímat od bílé paní jakékoliv věci. Ty se totiž mohou stát příčinou společné smrti obou zamilovaných. (Ve sklepení kamberské tvrze byly skutečně objeveny dvě zavalené chodby, k setkání s bílou paní prozatím nedošlo.)
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.