Kamberk

Jižní pohled - 2004

Celkový pohled na komplex kamberské tvrze z rybníka (zleva: stodola, část s gotickým opevněním, renesanční rizalit, špejchar)

© Emil Netopil 16/05/2003

V místě, které řeka Blanice obtéká velkým obloukem a v jehož blízkém okolí se nacházely větší písčité zlatonosné nánosy, založili němečtí kolonisté havířskou osadu jménem Karrenberg. Poprvé je osada písemně zmiňována roku 1261 jako majetek Sezimy z Landštejna při jeho tvrzi. Tvrz, patřící k nejstarším tvrzím na území Podblanicka, plnila zřejmě správní a obrannou funkci pro celou oblast těžby zlata. V držení významného rodu pánů z Landštejna, který byl jednou z větví Vítkovců nesoucí ve znaku bílou růži na červeném štítě, bylo kamberské zboží zřejmě do roku 1379. Objevení bohatých ložisek zlata a jeho těžba přispívá velkým dílem k bohatství a rozkvětu Českého království v průběhu 13. a 14. století za vlády Přemysla Otakar II., Václava II. a Karla IV.. Ke Kamberku se váží nejstarší písemné zprávy o dolování a o významu zdejších dolů hovoří skutečnost, že osada záhy obdržela německé zřízení na způsob svobodných…  číst dále

Smrtící bílá paní Šelmberská

Podle pověsti vede ze sklepení kamberské tvrze podzemní chodba do nedaleké zříceniny hradu Šelmberka. Touto chodbou se občas vydává na své výpravy do okolí šelmberská bílá paní. Ta je výjimkou mezi bílými paními na našich hradech, které jsou většinou považovány za hodná strašidla. Podle zkazek to byla za svého života nešťastně zamilovaná dcera hradního pána, která si nemohla vzít toho, koho milovala. Po své smrti se v závisti nad štěstím druhých rozhodla, že když jí byla láska odepřena, nedovolí ani nikomu jinému se mít lépe. Proto se na hrad nebo v jeho okolí nedoporučuje chodit milencům, pokud nechtějí ještě tu noc zemřít, nebo osamoceným zamilovaným lidem přijímat od bílé paní jakékoliv věci. Ty se totiž mohou stát příčinou společné smrti obou zamilovaných. (Ve sklepení kamberské tvrze byly skutečně objeveny dvě zavalené chodby, k setkání s bílou paní prozatím nedošlo.)

Půdorys místa

půdorys přízemí
© Libor Zeman, 2005

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

41 Česká Sibiř a Táborsko sever

Cykloturistické mapy, Kartografie

43 Posázaví, Vlašimsko

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

138 Táborsko. Blaník