
Na lochovickém panství se chmel pěstoval již v 15. století, jednu z chmelnic 1409 daroval tehdejší majitel panství Bořivoj ze Svinař faře v Lochovicích. Pivo se zde pravděpodobně vařilo již za Viléma Zajíce z Valdeka. První písemná zmínka o zdejším pivovaru je z roku 1550. Před třicetiletou válkou zde jedna várka představovala více než 160 mázů, což odpovídá cca 22,5 hl. Za třicetileté války byl pivovar, stejně jako celé městečko, vypálen Švédy. Provoz v původním rozsahu byl obnoven v barokním slohu v roce 1653. V 18. století je lochovický pivovar uváděn mezi velkými pivovary s produkcí 14 sudů na jednu várku, s ročním výstavem kolem 310 sudů. V roce 1819 pivovar vyhořel, ale ještě téhož roku byl obnoven tehdejším majitelem panství Hieronymem Lützowem. V roce 1849 poničila pivovar velká povodeň. Vodní hladina tehdy dosahovala do výše oken v přízemí. Výroba ukončena byla okolo roku 1932. V 60.–90. letech… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.