Gruberův hotel

Místo samotné je významnou křižovatkou turistických tras v Podyjí, ke kterému se dá dostat z jihomoravské vísky Hnanice po žluté turistické značce. Nedaleko odtud se nachází nejznámější moravská vinice Šobes a zříceniny a místa dalších mlýnů. První známá písemná zmínka o mlýnech v tomto místě pochází údajně z roku 1497. Starý Gruberův mlýn byl v letech 1931 až 1933 přeměněn ve vyhlášený a vyhledávaný výletní hotel. Důvodem zřízení hotelového zařízení byl za první republiky zvyšující se zájem turistů a výletníků o tuto neposkvrněnou panenskou oblast a pobyt v čisté přírodě. Především početné vídeňské rodiny zde vyhledávaly v létě odpočinek. A právě tuto poptávku nový pan hoteliér využil. Na místě staršího obytného domu mlynářské rodiny vystavěl moderní hotelovou budovu, některé starší provozní budovy a vlastní mlýn dostaly nový účel - buď byly přestavěny na pokoje pro hosty nebo zůstaly prázdné a staly se rájem pro rejdy mládeže. Ve vrcholné fázi měl hostel celkem 57 pokojů, restauraci s terasou s téměř 500 místy a přitom nijak nenarušoval poklid a ráz zdejší krajiny. Po výstavbě Vranovské přehrady si hosté často stěžovali na chladnou vodu ke koupání, a tak pan hoteliér v roce 1936 na místě zeleninové zahrady mezi řekou a náhonem zřídil velký betonový bazén pro teplomilnější hosty. Ještě za druhé světové války byl hotel během léta vyhledávaným podnikem. Přítrž všemu však učinil konec 2. světové války, odsun německých obyvatel a začlenění tohoto vzácného kusu přírody do přísně střeženého československého hraničního pásma. Budovy byly znárodněny, hotelový provoz ukončen a budovy byly užívány druhotně. Ještě na leteckém snímku oblasti z roku 1974 budovy bývalého hotelu v takřka plném rozsahu stojí (nikoliv však budova samotného mlýna). Do současnosti se z bývalého hotelu a ještě staršího mlýna nezachovalo takřka nic. Na leteckém snímku z roku 1994 je již areál zrekultivován, porostlý jen vegetací. A jak bývalý mlýn vlastně vypadal? Tvořilo jej dle otisku indikační skici z roku 1824 hned několik budov kolem přibližně trojúhelného vnitřního dvora. Ze severu areál navazoval patrně kamennou zdí s ústím náhonu na řeku Dyji a zdejší dochovaný jez. Východní frontu pak tvořila vlastní rozměrná kamenná mlýnská budova na půdoryse písmene L s navazujícími přístavky, při které vyústil na povrch zmíněný náhon, do té doby skrytý v ploše nádvoří. Podél jihozápadní fronty, kolem které procházela cesta z Hnanic k dalším mlýnům proti proudu Dyje, pak stávala obytná mlynářská budova a další hospodářské objekty. Zmíněná cesta z Hnanic se před mlýnem ještě dělila. Část šla, jak bylo popsáno, k severozápadu podél břehu Dyje na další mlýny, jedna větev z jihu vstupovala na nádvoří mlýnu, a další šla k východu podél řeky na níže položené mlýny Judexův (Baštův) a Papírnu. Mladší moderní hotel pak nahradil v podobě delší blokové budovy výše zmíněnou obytnou a hospodářskou část, aniž by narušil skutečný starý mlýn. A co můžeme z bývalého mlýnu a hotelu Gruber vidět dnes? Především je to kamenná terasní zeď při jezu se širokým zaklenutím ústí tunelu bývalého vodního náhonu. Ten je dále neznatelný. Až po několika desítkách metrů se opět vynořuje jeho bývalé koryto na povrch a v podobě bažiny lemované nasucho skládaným zdivem břehů ústí do řeky. Z někdejších budov se nezachovalo nic, kromě části klenutého sklepa vysekaného do skály..