
Na výrazném zalesněném vrchu jménem Otmíčská hora jižně od obce Otmíče leží dvojdílné oválné hradiště opevněné dvěma obloukovitými valy na přístupné východní straně. Původně tu bývalo výšinné eneolitické sídliště, pak opevněná osada v mladší době bronzové, na akropoli vybudováno jednodílné hradiště v době halštatské a laténské, znovu využito a rozšířeno ve střední až mladší době hradištní.
Dobře znatelná je část valu (zejména střední vnitřní val a val v severovýchodní části), na akropoli jsou zřetelné terénní náznaky, které však pravděpodobně nesouvisí s existencí hradiště ale spíše s dobýváním kamene v sousedním lomu.
Území je chráněno jako přírodní památka.
1396 učinil smlouvu s farářem v Praskolesích o desátky, které z něho měl platiti. Popluží to u vsi ležící, tedy na nynější tvrziště dopadající, držela potom u věně Eléna, vdova po Pešíkovi, a odkázala odtud plat tří kop faráři a oltářníku na Mrtnice. Roku 1454 držel Otmíč Přech z Trnové a vydán roku 1470 z Rakovnicka a Podbrdska ke zřízení pole proti Uhrům. Vdova po něm Anéžka odkázala asi r. 1488 na zboží svém ve Jměňanech dvě kopy a 20 gr. míš. ke kostelu sv. Jiljí do Hořovic, na opravu toho božího domu polovici a faráři polovici; za to farář měl prositi pána Boha „po kázání nedělském“ za duši Přechovu, dcery a příbuzné jeho a za ten všechen rod, avšak takovým způsobem, kdyby klášter v Berouně vystaven byl a kněží zákonníci v něm byli, aby tam plat ten navrácen byl, jako prve bývalo. Petr Vamberský z Rohatec prodal r. 1533 vsi Otmíč a Libomyšl s dvorem v Bavoryni pod plat vysazeným Karlovi ze Svárova. Týž koupil také místo pusté, totiž dvůr poplužný a dva dvory kmecí od Kunze Štanga z Hertnštorfu a prodal r. 1544 ves celou Otmíč Mikuláši z Říčan a na Hořovicích..